Biskup Malý: V Pásmu Gazy trpí muslimové i křesťané. Hamás hraje vabank. Rukojmích jsou statisíce

2. únor 2024

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu před týdnem předběžným opatřením vyzval Izrael, aby podnikl veškeré kroky k zabránění genocidy na palestinských civilistech a aby zlepšil humanitární situaci v Pásmu Gazy. Izrael oponuje, že jeho vojenská operace je legitimním aktem sebeobrany. Jaká je situace tamních obyvatel včetně křesťanské komunity? Biskup Václav Malý v audiozáznamu ještě připomene situaci katolíků v Bělorusku a prozradí, jak se církev chystá na období po roce 2030.

Žalobu proti Izraeli kvůli jeho vojenské operaci v Pásmu Gazy podala Jihoafrická republika. Izrael má soud v Haagu do měsíce informovat o tom, co udělal pro naplnění jeho nařízení zabránit genocidě civilistů a zlepšit jejich humanitární situaci.

Čtěte také

„Je dobře, že soud v Haagu takto rozhodl, protože humanitární situace v Gaze je opravdu strašná. Operaci Izraele bych ale jako genocidu nenazýval. Nejde o boj, který má zničit všechny Araby. Je to boj proti Hamásu. Znovu je třeba zdůraznit, že ne všichni Arabové v Gaze podporují Hamás a ne všichni jsou potenciální teroristé. Toto všechno by mělo izraelské vedení brát v potaz, i když mu jde samozřejmě o propuštění rukojmích. Hamás ale hraje vabank a bohužel rukojmích jsou statisíce,“ uvažuje v pořadu Jak to vidí... světící biskup pražský Václav Malý.

Křesťanská komunita v Gaze

V Pásmu Gazy žila donedávna i početná křesťanská komunita. Z původních tří tisíc křesťanů jich je dnes v oblasti po vypuknutí izraelsko-palestinského konfliktu přibližně tisíc.

Čtěte také

„Jsou tam křesťané katolické církve, řecko-pravoslavné církve, anglikáni a baptisté. V katolickém kostele Svaté rodiny, u kterého je klášter Sester Matky Terezy, došlo o Vánocích k zastřelení dvou lidí. Kostel bylo obklíčen izraelskými vojáky a došlo k boji. Pak je tam řecko-pravoslavný kostel svatého Porfyria, což je jeden z nejstarších kostelů tamní oblasti,“ vypočítává Malý.

Anglikánská církev provozuje v Pásmu Gazy nemocnici, v oblasti je i pět křesťanských škol, z nichž čtyři provozuje římskokatolická církev a jednu řecko-pravoslavná církev. „Do těchto škol, které mají velmi dobrou pověst a jsou velmi vyhledávané, chodilo před napadením Gazy na tři tisíce studentů – křesťanského i muslimského vyznání. Byla to místa intenzivního setkávání křesťanů a muslimů. Nakolik bude možné tyto školy a nemocnici obnovit, je ale otázka.“

Izolace a radikalizace

Křesťané totiž z Gazy hromadně odcházejí a hrozí, že by mohli toto území úplně opustit. „Na druhé straně tam setrvávají stateční duchovní, kteří se snaží povzbuzovat tamní věřící, aby zůstali. Pomáhá jim v tom i zpětná vazba a kontakt s Vatikánem, který situaci sleduje. Tamní křesťané nejsou izolováni, informace mají.“

Navíc si jsou podle Malého vědomi toho, že pokud je nějaké území nábožensky uzavřené, hrozí tam nebezpečí izolace a radikalizace v prosazování svého vidění světa. „Vždycky je dobré, když vedle sebe působí několik náboženských tradic, kdy lidé mají možnost se setkávat a prožívat svůj každodenní život. Odchod křesťanů ze zemí Blízkého východu, kde je majoritním náboženstvím islám, bych z pozice duchovního vnímal jako tragédii. Doufám, že k tomu nedojde, ale jejich oslabení je velmi viditelné,“ uzavírá Václav Malý.

Spustit audio

Související