Babské rady na klíšťata neplatí. Vždy je třeba vzít pinzetu a opatrně vyviklat

23. červen 2015

Nemocemi od klíšťat se na jihu Čech nakazí nejvíce lidí v republice. Na našem území se vyskytuje více než deset druhů klíšťat, nejběžnější je klíště obecné.

Tito malí paraziti trápí nejen nás, ale i domácí mazlíčky. Podle parazitologa Libora Grubhoffera není pravda, že klíšťata psí na člověka nejdou, jako to platí u blech. „Spolehněte se, že klíšťata, která nacházíme na svých miláčcích, by docela dobře mohla sát na nás lidech,“ říká.

U klíšťat v drtivé většině případů saje krev samička, stejně jako například u komárů. „Je to dáno z podstaty reprodukce klíšťat, samička potřebuje k dozrání vajíček spoustu energie a také železo, a právě to obsahuje krev hostitele,“ vysvětluje parazitolog. Pokud hostitel samičku včas neobjeví a nechá ji dosyta "nakrmit", vysává mu krev 6 až 7 dní. Poté sama odpadne.

Libor Grubhoffer, rektor Jihočeské univerzity 2012-16 a parazitolog

Pohlaví klíšťat poznáme snadno. Zatímco sameček je celý kovově šedý až černý, samička má typickou červeno-hnědou zadečkovou část.

Na našich psech a kočkách často nacházíme takzvaně zdvojená klíšťata - přímo pod nasátou samičkou bývá přichycené další malé klíště. Vysvětlení je podle Libora Grubhoffera jednoduché. „Akt kopulace se odehrává přímo na hostiteli. V momentě, kdy samička saje, uvolňuje feromony, přiláká samečka a dochází k oplodnění vajíček,“ říká.

Kolem odstranění již přisátých klíšťat panuje mnoho mýtů. Největší z omylů našich babiček je zamazat parazita krémem nebo máslem v domnění, že se sám pustí. „V každém případě vždy vezměte rukavice, pinzetu a opatrně klíště vyviklejte,“ radí Libor Grubhoffer.

Jihočeská univerzita vydala knihu Člověk a klíště. Autorem je českobudějovický novinář Marek Kerles, který spolupracoval s Liborem Grubhofferem a dalšími odborníky

A co dělat, pokud parazita přetrhneme a jeho sací ústrojí zůstane v ráně? Postup je podle parazitologa stejný jako v případě třísky. „Vzít si jehlu, namočit jí do ethanolu nebo opálit nad ohněm a opatrně vydolovat z podkoží zbytky kusadla, aby nedocházelo k zánětu,“ popisuje.

Klíště je navíc velmi odolný parazit. Spláchnout ho do záchodové mísy nebo vyprat oblečení, které jsme měli v lese, často nepomůže. „Klíště přežije i v automatické pračce při teplotě 40 stupňů," připomíná Libor Grubhoffer.

Narazíme na klíště i v horách? Mohou být vůbec klíšťata nám lidem něčím prospěšná? Co těmto parazitům vadí? I na tyto otázky odpoví další díl pořadu Máme rádi zvířata.

autor: Jana Urbanová
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.