Analytik Smetana: Do války s Ruskem NATO nepůjde. Změnilo by to až použití jaderných zbraní

„Během studené války neměl o poslání NATO nikdo pochyby. Svět byl rozdělen na dva ideologické a vojenské bloky. Po konci studené války se ale začaly ozývat hlasy, které říkaly, že NATO už smysl nemá a mělo by se rozpustit. Jiní se naopak snažili najít novou formu uplatnění Aliance v podobě expedičních misí a krizového managementu v krizových oblastech,“ říká v pořadu Jak to vidí... bezpečnostní analytik Michal Smetana.

Myšlenka orientovat se na regionální konflikty ale utrpěla s příchodem roku 2014, kdy došlo k anexi Krymu. „Řada členských států pochopila, že se opět vrací to, čemu se říká velmocenské soupeření, kde NATO pravděpodobně bude hrát roli vyvažování států, jako je Rusko nebo Čína. V únoru roku 2022, kdy vypukla válka na Ukrajině, toto pochopily i státy, které si to dosud nemyslely.“

Vojska Aliance na Ukrajině?

Mezitím se Aliance rozrostla o další dva členy a pro některé členské státy není přítomnost vojáků na Ukrajině po dvou letech ruské agrese nemyslitelná. Naposledy to před několika dny prohlásil polský ministr zahraničí Radoslav Sikorski. „Z debaty o možném působení vojsk Aliance na Ukrajině nejsem moc šťastný. Za prvé tam není jednotná pozice v rámci NATO. Výstřely do médií pak spíše způsobují chaos a řadu nedorozumění mezi zástupci jednotlivých členských států. Rozhodně to nevrhá dobrý obraz směrem navenek, ať už k Rusku, tak i k Ukrajině, ale ani směrem dovnitř do samotné Aliance,“ podotýká Smetana.

Čtěte také

Analytik Jan Ludvík: S konvenční válkou už Západ nepočítal. Transformace armád potrvá roky

Druhým problémem podle něj je, že přítomnost vojáků na Ukrajině může mít mnoho podob. „Vojáci NATO aktuálně na Ukrajině samozřejmě jsou. Nejsou to ale vojáci vyslaní státy NATO. Jde o veterány, kteří už neslouží v jednotkách členských států NATO, ale šli dobrovolně bojovat jako jednotlivci na Ukrajinu. Jsou jich tisíce a jsou tam od začátku konfliktu.“

Vedle toho se dá ještě mluvit o jednotlivých variantách, například o přítomnosti vojáků sloužících v armádách jednotlivých členských států, kteří by se na Ukrajinu dostali v rámci výcvikových misí. „Nemám informace o tom, že by se něco takového aktuálně dělo, vyloučit to ale nelze. Můžeme se však bavit o jiném typu misí, například o údržbě vozidel, kdy je mnohdy potřeba velmi specifická technická expertiza, kterou opět mohou poskytnout členské státy.“

Jaderný scénář

„Z období studené války například známe i případy, kdy jednotlivé mocnosti vysílaly v rámci různých proxy válek své poradce, kteří radili místním armádám, jakým způsobem bojovat proti nepříteli. Žádný z těchto případů ale pořád neznamená přímé zapojení do bojových operací,“ uvádí expert na bezpečnost.

Čtěte také

iROZHLAS

Rusko je připraveno na jadernou válku, ale ne všechno k ní spěje, prohlásil Putin

Šance, že by NATO vyslalo své jednotky, aby se zapojily do přímých bojů na straně Ukrajiny, je tak podle analytika extrémně nízká. „V mezinárodní politice se samozřejmě nedá nic vyloučit. Netušíme, co všechno se na Ukrajině ještě stane. Aktuálně ale na tom shoda v rámci Aliance není. Drtivá většina zemí by s tím zřejmě ani nesouhlasila. Znamenalo by to totiž válku s Ruskem.“

Členské státy NATO tedy od února 2022 pomáhají Ukrajině diplomaticky, ekonomicky, dodávkami zbraní, munice, vojenských systémů, materiálu a podobně až k hranici přímého konfliktu s Ruskem. „Toto vše by se změnilo ve chvíli, kdy by se Rusko rozhodlo použít jaderné zbraně. V tu chvíli by následovala odpověď, která by pravděpodobně měla povahu přímějšího zapojení, nebo dokonce přímého útoku proti ruským jednotkám na Ukrajině. Doufejme ale, že k takovému scénáři nikdy nedojde,“ uzavírá Michal Smetana.