Analytik Šlerka: Agendu dezinformací si vláda přehazuje jako horký brambor. Místo edukace společnosti dál mlží

31. leden 2024

Boj proti dezinformacím otevřeně podpořil i prezident Petr Pavel. Ve svém bilančním rozhovoru pro Český rozhlas mimo jiné uvedl, že vláda si s dezinformacemi neví rady a nedělá pro boj s nimi dostatek. „Kámen úrazu je v tom, že nikdo pořádně neví, čí je to agenda,“ domnívá se datový analytik Josef Šlerka. Jak se smyšleným videím a zprávám bránit? Proč vláda v boji s dezinformacemi tápe? A co vlastně chtít po médiích veřejné služby?

„Více než smyšlená videa s našimi ústavními činiteli mne znepokojuje, že nás letos čekají volby do Evropského parlamentu. Je evidentní, že Rusko a Čína si brousí zuby na to, aby do těchto voleb zasáhly a jejich přičiněním byly zvoleny ty strany, které budou třeba vyjadřovat menší podporu Ukrajině bojující s agresorem. Snahu ochránit integritu voleb před zahraničními aktéry tady ale ze strany vlády nevidím. Vidím velkou nulu a strach se pohnout a cokoli říct,“ říká v pořadu Jak to vidí... analytik sociálních dat Josef Šlerka.

Čtěte také

Jako horký brambor

Kdyby vláda řekla, že si plně stojí za svobodou slova, vyjádřila by podle Šlerky jasně své stanovisko. „Respektoval bych to, i když bych s tím bytostně nesouhlasil, protože podle mého názoru se toto řešit musí. Místo toho si ale vláda agendu dezinformací přehazuje jako horký brambor bez skutečné politické vůle něco s tím udělat. Nyní se dokonce spekuluje o tom, že bude agenda převedena pod jiné ministerstvo.“

Vláda koncem loňského roku jmenovala poradcem pro dezinformace Miloše Gregora. „Poradce ale nemá vůbec žádnou pravomoc. Poradce může jenom poradit, a pak už nic neudělá. Je to tedy otázka politické vůle a opory na nejvyšších politických špičkách.“

Ověřovat, vyvracet, edukovat

Přitom na nejjednodušší úrovni jde podle Šlerky o agendu, která se rozděluje na dvě základní linie. „První linie je vnější zahraniční aktér. A tady je otázka, jakým způsobem se k tomu chceme postavit. Druhá linie je, jakým způsobem můžeme pracovat s fenoménem rozšiřující se a radikalizující se části společnosti, kterou někteří označují jako skupinu dezolátů, jakkoli se mi tento termín nelíbí a nepoužívám ho.“

Čtěte také

Zatímco v prvním případě jde o práci pro bezpečnostní služby a investigativní novináře, v druhém případě to má být podle datového analytika předmětem edukace. „Jde o občany této země, kteří mají právo na svůj názor, tudíž to není něco, co by mělo být předmětem policejní represe, ale naopak systematického pracování na zvyšování důvěry.“

Pokud totiž politici mlží a nejsou schopni vybudovat důvěru lidí v to, co jim říkají, zákonitě podle Šlerky roste počet lidí, který jsou ochotní věřit falešným videím a zprávám. „Jednoduše proto, že jim to přijde jako další z mnoha věcí, které kolem sebe vidí. O to důležitější je odhalování dezinformací, jejich ověřování a takzvaný prebanking, tedy upozorňování dopředu na to, když se někde rodí dezinformace, aby hlava byla připravená, až se s nimi později setká,“ uzavírá Josef Šlerka.

Spustit audio

Související