Analytik Kratochvíl: Zvýšenou účast ve volbách do EU způsobili ti, kteří chtěli vyjádřit protest
Průzkumy před volbami do Evropského parlamentu se v některých případech výrazně lišily od výsledků. Jak se zachovalo české voličstvo? Které strany mají nejstabilnější voličské jádro a které jsou naopak výrazně oslabené? Co stojí za nenaplněním předvolebním odhadů?
Čtěte také
„Předvolební odhady nejsou přesnou předpovědí toho, jak dopadnou volby,“ vysvětluje analytik Martin Kratochvíl. „Jsou spíše snímkem toho, jak by mohly dopadnout v době sběru dat.“
„Rozdíl je pochopitelný. Pokud existuje velká skupina voličů, kteří nejsou o své preferenci a účasti u voleb přesvědčení, potom se přirozeně může výsledek lišit. Náš model vycházel z dat sbíraných 14 dní před volbami, intenzivní kampaň poslední dny mohla s výsledky pohnout.“
K volbám na protest
Evropské volby u nás měly rekordní účast, do volební místnosti se vydalo 36 % lidí. „Je nutné si uvědomit, že sice přišlo rekordní množství, ale stále je to jen 36 % ze všech možných voličů, ve sněmovních volbách pravidelně přichází přes 60 %,“ upozorňuje analytik.
Čtěte také
„Při sestavování modelu musíme zvažovat, kterému voliči přisoudíme jakou váhu. A my jsme předpokládali, že zvýšená účast půjde především za těmi, kteří obyčejně k těmto volbám spíše chodí, což jsou proevropsky smýšlející lidé. Tedy ti, kteří by nejspíš podpořili vládní strany,“ vysvětluje Kratochvíl.
„To se nestalo a zvýšená účast byla velmi pravděpodobně způsobená lidmi, kteří chtěli vyjádřit protest. Kteří chtěli vůči vládě nebo vůči Evropské unii vyjádřit svou nespokojenost a podpořit strany, které o EU hovoří kriticky.“
Český volič? Hledá rychlá řešení
Na otázku, jaký typ politika nebo političky v České republice poptáváme, analytik odpovídá s důrazem na to, že neexistuje jedna odpověď.
„U některých voliček a voličů samozřejmě stále přetrvává starý hodnotový řád a poptávají spíše levicového nebo pravicového politika v ekonomickém smyslu. Tedy politika, který bude více spořit, dá třeba do pořádku státní finance, nebo naopak někoho, kdo zajistí fungování sociálního systému.“
Čtěte také
Podle Martina Kratochvíla část společnosti oslovují více politici, kteří působí rozhodným dojmem. „Někdo, kdo působí aktivně, rychle, schopně. Přitahuje nás zdánlivá nebo faktická efektivita, schopnost nabídnout rychlá řešení. Tím se už dostáváme na hranu populismu.“
„Zůstává otázka, zda na složité problémy existují skutečně jednoduché odpovědi. Zároveň nás vábí jednoduchá řešení a existence člověka, který je kompetentní, osvícený a dokáže problémy sám vyřešit.“
Data také ukazují, že voličstvo přestává být loajální stranám, které dlouhodobě podporovalo. „To se nám potom projevuje v modelech větší nejistotou, větší možností změny. Voliči a voličky jsou ochotnější experimentovat a sdružit se za novou silou,“ zakončuje myšlenku analytik.
Související
-
Zemřel Adam Černý, pravidelný komentátor Jak to vidí... Připomeňte si ho v jeho posledním rozhovoru
V sobotu 29. června zemřel komentátor a jeden z pravidelných hostů pořadu Jak to vidí. Zabýval se evropskou politikou, zvláště s ohledem na Francii a Německo.
-
Vstup ČR do EU. Pro hlasovalo v referendu 77 procent lidí
ČR se stala oficiálně členským státem Evropské unie 1. května 2004. Pro schválení smlouvy se vyslovilo přes 77 % hlasujících. A tak jsme vešli tam, kde jsme už dávno byli.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
![ze_světa_lesních_samot.jpg ze_světa_lesních_samot.jpg](https://dvojka.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/30211a0c09767f56cedafa33e6481497.jpg?itok=KWqo-X-T)
![](https://dvojka.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/1cbf078c2113e4a20ba2b4185c2821e2.jpg?itok=FkhfJLo4)
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.