AI chatboti se vydávali za lidi a zkoušeli měnit názory uživatelů Redditu

Mezinárodní mistrovství v kopání hrobů se letos konalo 6. září a přilákalo profesionální hrobníky z celé Evropy. Rozkaz zněl jasně: vykopat dva metry dlouhý, 80 centimetrů široký a 160 centimetrů hluboký hrob a poté odstraněné zhruba 2,5 tuny zeminy zase zarovnat zpátky.

O vítězství v klání rozhodovala podle webu Thanos.org nejen rychlost, ale i přesnost práce a vzhled celého díla. Čistě srovnané stěny a úhledná mohyla byly pro hodnotitele stejně důležité jako výsledný čas provedení. Letošní prvenství obhájila maďarská dvojice László Kiss a Róbert Nagy, která úkol zvládla za hodinu a půl. Na posledním místě skončil tým z ruského Novosibirsku, který svůj podprůměrný výkon omlouval úmorným vedrem.

Jak píše web Vice.com, na „sportovní“ událost, která by v jiné zemi působila jako bizarní nápad, si už Maďaři zvykli. První ročník soutěže proběhl v roce 2016 a od té doby každoroční poměřování sil hrobařů přerušila jen jednou covidová pandemie. Podle organizátorů soutěže nejde o recesi, ale o snahu upozornit na profesi, která obvykle zůstává běžným lidem skrytá. Kopání hrobů vyžaduje fyzickou sílu, přesnost a současně i psychickou odolnost – a šampionát má ukázat, že jde o náročné řemeslo hodné uznání.

Sex je v obecné rovině vnímán jako samozřejmá a všeobecná součást života: podle různých průzkumů má prospívat zdraví, zlepšovat náladu a dokonce i prospívat finanční situaci, pokud spolu sexuální partneři začnou žít. Jenže nová studie publikovaná v prestižním časopise PNAS ukazuje, že realita je mnohem rozmanitější. Jak píše server Vice, tým vědců z Univerzitního lékařského centra v Amsterdamu analyzoval data z Britské biobanky a také z Austrálie a zjistil, že asi jedno procento dospělých nikdy sex nezažije.

Genetika přitom vysvětluje zhruba 15 procent těchto případů. Neexistuje sice žádný „gen celibátu“, některé dědičné vlohy ale souvisejí s vyšší inteligencí, delším časem věnovaným vzdělání a také sklonem k introverzi – tedy s osobnostními rysy, které mohou snižovat šance na zahájení intimního života. Do hry navíc vstupuje i prostředí: muži žijící v regionech s nedostatkem žen nebo ve společnostech s velkými příjmovými rozdíly častěji zůstávají celoživotně bez sexu.

A roli pochopitelně hraje i fyzická stránka. Muži se slabším stiskem ruky a méně rozvinutými svaly mají nižší pravděpodobnost sexuálních zkušeností. Bez ohledu na pohlaví lidé žijící bez sexu častěji vnímají silnější pocity osamělosti, nižší úroveň štěstí a slabší sociální vazby. Zároveň méně pijí alkohol, užívají drogy a častěji už od raného věku nosí brýle. Výzkum tak s nadsázkou vykresluje obraz člověka, který sexuálně nežije, jako „inteligentního outsidera“, vymykajícího se společenským očekáváním.

Autoři studie podle webu Science Alert ale zdůrazňují, že příčiny a následky nelze v tomto případě jednoduše oddělit. Není například jasné, zda absence sexu způsobuje nedostatek životního štěstí, nebo naopak málo štěstí brání v sexuálních vztazích. Část účastníků průzkumu může být navíc podle statistiky jednoduše asexuální.

Studie každopádně bourá představu o tom, že sex je nevyhnutelným bodem dospělosti. Ukazuje, že zahájení intimního života není univerzální checkpoint na životní cestě, ale spíš výsledek složité směsi genů, prostředí, sebevědomí a náhody.

Správa parku za letošní rok vylovila z horkých pramenů tři stovky klobouků různých tvarů, barev nebo značek. „Držte si klobouky, zůstávejte na vyznačených stezkách a odpadky vyhoďte do košů, včetně jídla,“ vyzývá proto návštěvníky Geologická služba Spojených států.

Odpad v Yellowstonu je podle geologů častějším problémem, než si lidé připouští. Letos zaměstnanci parku podle serveru Smithsonian Magazine objevili v termálních oblastech parku více než 13 tisíc kusů odpadků a dalších věcí. Nejčastějším nalezeným předmětem bylo právě přes 300 klobouků v hodnotě skoro 6 tisíc dolarů, to je více než 120 tisíc korun.

Návštěvníci za sebou v parku ale nechali i bizarní věci. Například sandále, značkové oblečení, krabici od pizzy se zbytky jídla nebo kšiltovku s nápisem „Čurám v jezeře“. Jednou musela správa vyprostit auto z velkého gejzíru, když řidič sjel z cesty a nezvládl řízení. „Odpadky v termálních pramenech můžou nezvratně změnit jeho chování, můžou snížit jeho teplotu, změnit barvu nebo to, jak tryská,“ varuje správa parku a vyzývá návštěvníky, aby se k přírodě chovali ohleduplně.

Protestující podle společnosti PeruRail zablokovali železniční trať „různě velkými kameny“ a turisté se nemohli dostat z města Aguas Calientes. Podle peruánského ministerstva turismu úřady asi 1400 turistů evakuovaly, ale na 900 jich uvízlo v nejbližším městě u Machu Picchu. Podle britského deníku Guardian protesty trvají už týden.

Protestujícím vadí, že úřady neprodloužily smlouvu autobusové společnosti Consettur a otevřely tím dveře dalším firmám, které by mohly ve výdělečné lokalitě působit. Podle některých obyvatel není výběrové řízení transparentní a férové. Autobusy dováží turisty z Aguas Calientes až ke vstupu do areálu Machu Picchu. Americká stanice CNN napsala, že společnost New7Wonders, která propaguje nejvýznamnější světové památky, uvedla, že varovala peruánskou vládu před poškozením dobrého jména Machu Picchu.

„Loni jsme zdokumentovali 146 případů vražd a dlouhodobě pohřešovaných ochránců přírody a životního prostředí,“ napsala organizace Global Witness ve výroční zprávě. GW je mezinárodní nevládní organizace, která se zabývá ochranou životního prostředí a lidských práv.

Podle organizace, o jejíž zprávě informovala agentura AFP, je zabitých nebo zmizelých o něco méně než v předcházejícím roce. V roce 2023 bylo zabito nebo pohřešováno 196 ochránců přírody. Global Witness ale varuje před tím, že to neznamená zlepšení situace. V mnoha zemích je totiž podle organizace skutečný počet případů podhodnocený.

Nejhorší situace je v Kolumbii. Tam minulý rok kvůli ochraně životního prostředí zemřelo nebo zmizelo 48 lidí. Rok předtím to bylo téměř 80 lidí. Mnoho domorodých obyvatel, rolníků nebo obyvatel afrického původu žijících v Kolumbii se podle Global Witness bojí ohlásit škody na životním prostředí způsobené těžbou. A to zejména v těch oblastech, kde působí ozbrojené skupiny.

Guatemala byla na druhém místě seznamu s 20 vraždami a pohřešováními. Následuje Mexiko s 19 a Brazílie s 12.

Společnost podle deníku The Guardian reaguje na tragický případ šestnáctiletého Adama Rainea z Kalifornie, který si letos v dubnu vzal život po měsících intenzivních konverzací s ChatemGPT. Podle soudních dokumentů mu chatbot pomáhal posoudit, zda způsob sebevraždy, který si vybral, bude účinný a radil i s napsáním dopisu na rozloučenou. Rodina Raineových proto podle serveru NBC News na OpenAI podala žalobu a tvrdí, že model GPT-4o byl spuštěn příliš rychle a navzdory pochybnostem o bezpečnostních rizicích.

Nový režim pro nezletilé například zablokuje grafický sexuální obsah, flirtování nebo jakékoliv diskuse o sebevraždě či sebepoškozování. Pokud by se u uživatele objevily zřejmé sebevražedné myšlenky, OpenAI chce kontaktovat jeho rodiče a v případě bezprostředního ohrožení dokonce úřady. „Nezletilí potřebují zvýšenou ochranu,“ uvedl šéf OpenAI Sam Altman.

Společnost současně vyvíjí i nové funkce, které mají obecně lépe chránit soukromí uživatelů ChatuGPT a zajistit, že k jejich datům nebudou mít přístup ani zaměstnanci firmy OpenAI. Pro dospělé by se při používání aplikace nemělo nic měnit.

Aplikace běžně sloužící gamerům se stala ústřední platformou hnutí Hami Nepal, které sdružuje přes 160 tisíc převážně mladých lidí. Na kanálu Youth Against Corruption se do debaty o budoucím směřování země zapojilo více než 10 tisíc účastníků z Nepálu i diaspor, další tisíce aktivně sledovaly živý přenos veřejné debaty na YouTube. Podrobně o tom informuje web Al-Džazíra. Po hodinách diskusí a dotazů na možné kandidáty padla volba na 73letou Karki, známou svým nesmlouvavým postojem ke korupci. Prezident Ramchandra Paudel ji následně oficiálně jmenoval a zároveň rozpustil parlament. Nové volby proběhnou 5. března 2026.

Nepálské protesty vypukly podle serveru India Today poté, co vláda premiéra Khadgy Prasáda Šarmy Oliho zakázala v zemi více než dvacet sociálních sítí včetně TikToku, YouTube nebo Instagramu. Mladí Nepálci krok vnímali jako útok na svobodu projevu. Pouliční demonstrace pak rychle přerostly v násilné střety: hořela budova parlamentu, domy politiků i vládní kanceláře. Při zásazích bezpečnostních složek zemřelo podle dostupných údajů přes 70 lidí a více než tisíc bylo zraněno.

Virtuální hlasování na Discordu, které určilo dočasné vedení státu, se tak stalo symbolem nové podoby občanské angažovanosti. Podle expertů jde o radikální experiment digitální demokracie – nabízí větší transparentnost než zákulisní dohody politiků, zároveň ale nese riziko manipulace či dezinformací.

Nepál je mimořádně mladým státem – téměř polovina obyvatel je ve věku pod 25 let. Generace Z zde ukázala, že dokáže nejen protestovat v ulicích, ale i hledat alternativní cesty, jak ovlivnit politické směřování země.

Tavná pistole z výtvarných potřeb jako nástroj moderní medicíny? Přesně s tím přišli podle webu Vice vědci ze Sungkyunkwanské univerzity v Soulu. Do klasického „glue gunu“ místo lepidla vložili směs hydroxyapatitu, který se přirozeně nachází v lidských kostech, a biopolymeru s nízkým bodem tání. Chirurgové tak mohou během zákroku nanášet kostní hmotu přímo do zlomeniny a přizpůsobit tak její tvrdost i tvar podle potřeby.

V testech na králících se metoda ukázala jako velmi efektivní – kosti se hojily rychleji, infekcí bylo méně a zákroky netrvaly dlouhé hodiny. Lékaři si díky manuálnímu ovládání mohou přizpůsobovat úhel a směr nanášení kostní hmoty v reálném čase, skoro jako kdyby tvořili sochu pomocí 3D pera.

„Celý proces zabere jen pár minut,“ řekl spoluautor studie Jung Seung Lee. Podle něj může technologie přinést nejen kratší operace, ale i méně nežádoucích účinků. To by mohlo podle tiskové zprávy znamenat menší spotřebu antibiotik a tím pádem i přínos pro boj s antibiotickou rezistencí.

Výzkumný tým teď chystá testy na větších zvířatech a podle serveru Popular Mechanics doufá, že se technologie brzy dostane i na operační sály běžných nemocnic.

Celý princip podle deníku Independent vychází z jednoduchého předpokladu: když má partner pocit, že si vás nezaslouží, údajně se k vám bude chovat s větší úctou a nikdy vám neublíží. Tolik teorie. Jenže internet se rychle zaplnil zkušenostmi těch, kteří shrekking vyzkoušeli a nadšení příliš nesdílí. Pod hashtagem #gettingShrekked píší lidé historky o tom, jak se jejich „méně atraktivní“ protějšek choval ještě hůř než ti pohlední. Jedna TikTokerka přiznala, že rande skončilo úkrytem v kumbálu na košťata, jiní varují, že „zlobři“ umí zanechat i hlubší šrámy na duši než krasavci.

Popularita trendu navíc podle časopisu Cosmopolitan ukazuje, jak zoufalá je současná seznamovací scéna. Singles unavení z ghostingu, lovebombingu a nekonečného swipování hledají jistotu i za cenu toho, že jdou proti vlastním preferencím. Jenže podle odborníků je bezpečí takového vztahu spíš iluzorní. „Shrekking vypadá jako pragmatická strategie, ale ve skutečnosti odhaluje, jak moc se lidé snaží chránit před zraněním. Bohužel to často končí zklamáním ještě větším,“ říká vztahová expertka Claire Rénier.

Podstata problému je podle ní jasná: pokud vztah stavíme na kalkulu, kdo je „nad“ nebo „pod“ naší úrovní, těžko můžeme čekat, že z toho vzejde skutečná důvěra a blízkost. Mnohem smysluplnější je soustředit se na vlastnosti, které v partnerství opravdu hledáme a dát prostor i možnosti, že přitažlivost se vyvine postupem času.

A jak s nadhledem připomněl jeden uživatel na síti X: „Muži se Shrekovou rytířskostí, humorem a pracovitostí by byli snem spousty žen.“ Takže možná nejde o to hledat „ošklivce“ – ale nenechat se zaslepit jen pozlátkem vzhledu.