Sýrie je o krok blíže míru. Spojené státy zase zvažují ukončení tamní vojenské přítomnosti

Prezidenti Ruska, Turecka a Íránu budou usilovat o co nejrychlejší ukončení bojů v Sýrii. Jak informuje německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung, lídři se na tom dohodli na společné schůzce v Ankaře. Ve společném prohlášení, které bylo zveřejněno na webových stránkách íránského prezidenta Hasana Rúhaního, se píše o „nastolení míru“ a o ochraně civilistů v „deeskalačních zónách“.

Po schůzce se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoğanem a ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem Rúhání zdůraznil, že situaci v Sýrii nelze řešit vojensky. Německé noviny ale podotýkají, že právě Irán společně s Ruskem vojensky podporují syrského prezidenta Bašára Asada.

Odlišné názory pak panují v otázce, jakým způsobem mír v Sýrii zajistit. Například Erdoğan na tiskové konferenci po setkání státníků řekl, že míru se dosáhne jen za předpokladu, kdy spojenci nebudou odhodlaně postupovat pouze proti takzvanému Islámskému státu, ale se stejnou silou také proti kurdským milicím.

Přes odlišný pohled je Turecko spojencem Ruska

Slovinský deník Delo si v souvislosti se schůzkou v Ankaře všímá toho, že Turecko se během syrské války stalo nejdůležitějším ruským spojencem. A to i přesto, že oba partneři zastávají zcela odlišné pohledy na věc. Putin totiž podporuje Asada, Erdoğan zase syrskou opozici, komentují noviny z Lublaně.

O rusko-tureckém přátelství se rozepisuje také turecký list Hürriyet, podle kterého se vztahy mezi Ankarou a Moskvou stávají čím dál více strategičtější. Turecko od Ruska například koupilo protiletadlový raketový systém S-400.

Podle tureckých novin je dobré, že Ankara partnerství s Moskvou upevňuje. Nicméně by se neměla odvracet od svých západních partnerů. Turecko by kvůli dobrým obchodním vztahům s Ruskem prý nemělo zapomínat, že polovina exportu ze země půlměsíce směřuje do Evropy.

Historičtí konkurenti

Ruský server Gazeta.ru za důvod intenzivních vztahů Ruska a Turecka považuje špatnou situaci v zahraniční politice Moskvy. Vezmeme-li v potaz, jak se v poslední době zhoršily vztahy Kremlu a západních zemí, zůstává prý Ankara jedním z mála spojenců Moskvy. A i když si z historického pohledu oba státy vždy konkurovaly, v oblasti hospodářství se naopak dobře doplňovaly.

Erdoğan ale bude chtít za svou náklonost k Rusku draze zaplatit a bude od Moskvy ve věci syrské války požadovat celou řadu ústupků, předpovídá Gazeta.ru.

Server německého magazínu Der Spiegel píše, že Erdoğanovi šlo ve skutečnosti pouze o jediný cíl – o svržení syrského prezidenta Asada. Postupem doby se ale ukázalo, že se Ankara od svého úmyslu vzdaluje.

Ankara postupuje

Je sice pravda, že turecký prezident i nadále označuje Bašára Asada za teroristu a válečného zločince, nicméně Ankara svou politiku jakoby se samozřejmostí koordinuje s Asadovými spojenci. V současnosti tak chce Erdoğan především zabránit vzniku kurdského státu, a to s pomocí Syrské svobodné armády (FSA), jejíž jednotky chce usadit na severozápadě Sýrie.

Recep Tayyip Erdogan si náramně rozumí s ruským prezidentem Vladimirem Putinem

Přinejmenším prvnímu cíli je teď Ankara o krok blíže. Tureckým jednotkám se totiž podařilo ze syrské provincie Afrín vyhnat kurdské Lidové obranné jednotky (YPG). Při ofenzivě zemi půlměsíce podpořilo Rusko, které uvolnilo tureckým letounům vzdušný prostor nad oblastí Afrínu.

Proti přítomnosti turecké armády v Afrínu ale protestuje Írán. Jak nepřímo zdůraznil prezident Rúhání, konstruktivním řešením současné krize by byl odchod tureckých jednotek ze syrské provincie. Během setkání státníků v Ankaře však k dosažení podobného konsenzu nedošlo. Minimálně pro Erdoğana však bylo setkání s Putinem a Rúháním úspěšné. Může se teď prezentovat jako státník, který spoluurčuje dění na Blízkém východě, komentuje schůzku Der Spiegel.

Nepřekračovat cíle

List Washington Post mezitím informoval, že americký prezident Donald Trump nařídil armádním lídrům začít s přípravou odchodu amerických jednotek ze Sýrie. Přesné datum stažení ale neoznámil.

Již v úterý Trump na schůzce s vysoce postavenými národně bezpečnostními činiteli sice oznámil, že američtí vojáci se mohou účastnit současných cvičení s místními jednotkami pro zajištění stabilizace oblastí osvobozených od takzvaného Islámského státu. Nicméně mise Američanů v Sýrii by neměla překročit vymezený cíl, totiž likvidaci islámských teroristů.

Trump teď očekává, že iniciativu v regionu převezmou jiné země, především pak bohaté arabské státy, jež by se měly zapojit do činností spojených se stabilizací a obnovou válkou poničené země. A to včetně možnosti vyslání vlastních vojáků v případě, že by to bylo nutné.

Akce se blíží ke konci

Bílý dům vzkázal, že vojenská akce Američanů v Sýrii se rychle blíží ke konci, protože samozvaný chalífát byl téměř poražen. „Spojené státy a jejich partneři jsou zavázáni zneškodnit poslední působiště radikální teroristické organizace. Očekáváme, že země Blízkého východu a OSN budou spolupracovat na zajištění míru,“ stojí v prohlášení americké administrativy.

Podle Washington Postu ale Trumpova slova stojí v protikladu s názory nejvyšších představitelů armády, kteří opakovaně upozorňují na nutnost přítomnosti amerických jednotek v Sýrii. Vojáci ji zdůvodňují potřebou zamezit případnému obnovení takzvaného Islámského státu a nutností zabránit územním ziskům Asadova režimu, který podporují Moskva a Teherán. Spojené státy by se podle mínění mnohých armádních představitelů měly také účastnit politických rozhovorů k ukončení syrské války, uvádějí americké noviny.

autor: rer

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.