Migrace lidí je z biologického pohledu výhodná. Ukáže se to ale až po mnoha generacích, vysvětluje antropolog

Migrace má dvě podoby – kulturní a biologickou. Lidé si totiž při pohybu z místa na místo mohou vyměňovat buď kulturu, nebo geny, případně obojí zároveň.

„Když migrant někam přijde a nepřispěje svými geny do recipientní populace, tak to není migrace, ale jenom mobilita,“ vysvětluje biologický antropolog.

Čtěte také

Migraci nelze zastavit, je to přirozený proces. Musíme hledat cesty, aby ti lidé mohli přicházet legálně, míní Faltová

Společenské přesuny v současnosti jsou proto podle něj většinou jen mobilitou. „Často to ale bývá i migrace. Musíme se vždycky dívat na příčiny,“ podotýká. Konflikty, které k migraci vedou, začínají často na úrovni pastevců a zemědělců.

„V Sahelu vypadá ekonomika tak, že je živočišná a rostlinná výroba rozpojená. Přechod pastevců mezi jednotlivými lokalitami je často znesnadněn rostoucí zemědělskou populací,“ uvádí expert.

Zemědělská populace podle něj roste o 2,5 procenta ročně, a tak pastevci ztrácí obživu. „Často se nechávají najmout do nejrůznějších teroristických organizací, protože chtějí taky přežít.“ Pomáhají tak třeba při převaděčství.

Migrace je výhodná

Z biologického pohledu je ale migrace výhodná. Černý jako příklad uvádí okamžik, kdy se moderní člověk mísil s neandrtálci, od nichž převzal část genů.

„Po mnoha generacích se ukáže, že biologický kontakt byl ohromnou výhodou. Na rozdíl od toho kulturního, který mohl v první druhé generaci bolet,“ uzavírá Černý.

Poslechněte si celé Studio Leonardo. Moderuje Renata Kropáčková.