Nemusíme odpouštět hned. Trauma musíme zpracovat jak na rozumové, tak emoční úrovni, zmiňují expertky
Odpustit? je název podcastové série zpěvačky a autorky Ridiny Ahmedové o těžkých životních výzvách a hledání klidu. Je ale vždycky možné a hlavně žádoucí odpouštět? A co se stane s myslí a tělem člověka, který to nedokáže nebo nechce? Poslechněte si Studio Leonardo s psychoterapeutkou Danielou Vodáčkovou a s lékařkou a výzkumnicí Julií Dobrovolnou z Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Odpouštění se popisuje jako pomalý proces, který vede ke katarznímu uchopení traumatické události. Nehledě na zdejší převážně křesťanskou kulturu má ale i své hranice.
Vědci proto popisují takzvané vědomé nepřijetí nebo vědomé neodpuštění činů, které jsou neodpustitelné.
Čtěte také
„Z mého pohledu je třeba neodpustitelný holokaust a říct toto deklarativně je důležité,“ uvádí příklad psychoterapeutka Vodáčková.
„Pro mnohé klienty je strašně lákavá možnost, že nemusejí odpustit. Nebo nemusí odpustit hned. Jsou hluboce svobodné bytosti v tom, aby neodpouštěli něco, co nejde aktuálně odpouštět,“ popisuje svoji praxi psychoterapeutka.
„Lidská duše se pohybuje po určité trajektorii. Všechno má svůj čas a prostor a člověk k tomu potřebuje podmínky, aby mohl měkce dosednout do nějakého nového stavu svého bytí a vědomí,“ dodává. Možností je také obrazně „pustit“ to, na co člověk nestačí.
Rozum a emoce
Kulturní tlak směřuje k tomu, aby oběti traumatu dosáhly sladění rozumového a emočního odpuštění.
„Dokážeme docela dobře odpustit na kognitivní – rozumové rovině. Říct si: ‚Dobře, tak já odpustím‘, ale pokud to nebude zpracováno na úrovni emocí, tak to stejně nefunguje,“ upozorňuje lékařka Dobrovolná.
Čtěte také
Proces odpuštění se dá rozdělit na dvě části. „Jedna věc je, že si uvědomím, že pro mě není dobré si tu situaci pořád opakovat a připomínat, ale na druhé straně musím projít emočním vývojem, abych toto potom dokázala zvnitřnit,“ vysvětluje lékařka.
Tělo zároveň při adaptaci na trauma prochází řadou změn. „Stresové hormony se nám mohou uvolňovat nejenom v akutním období, ale i dlouhodobějším horizontu. To všechno jsou situace, které mají i tělesné projevy,“ podotýká Dobrovolná.
Lidé pak mohou nabývat dojmu, že jsou nemocní. „A přitom ta situace může být normální adaptací na nenormální událost,“ uzavírá lékařka.
Pětici silných příběhů v sérii Odpustit? už teď můžete poslouchat v aplikaci mujRozhlas. Celé Studio Leonardo najdete v audiozáznamu. Moderuje Daniela Vrbová.
Související
-
Dívat se na výkon a neposlouchat city není dobře, tvrdí psycholožka. Má i cvičení na akutní stres
Psycholožka Barbora Vavřichová pomáhá ve své psychologické poradně na ČVUT hlavně tamním studentům.
-
Civilizace, státy, komunity mají možnost ovlivnit zdraví jednotlivců, uvádí sociální epidemioložka
Jaký vliv na zdraví mají diskriminace a sociální nerovnosti nebo dostupnost veřejné zdravotní péče? V pořadu Studio Leonardo odpovídala vědkyně Dominika James Šeblová.
-
Předsudky jsou pro duševně nemocného mnohdy horší než samotná diagnóza, upozorňuje výzkumník
Jak snížit předsudky a diskriminaci lidí s duševní chorobou a zvýšit gramotnost v oblasti psychického zdraví? Hostem Studia Leonardo je vědec Petr Winkler.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
