Klára Vlasáková: Mizející slova v éře Donalda Trumpa – jak to ovlivní Česko?
Trumpova administrativa doporučuje neužívat slova jako LGBT, feminismus nebo klima. Co to znamená a jak se obdobné tendence můžou projevit během českých podzimních voleb?
Nedávná zpráva New York Times působila jako z dystopického románu. Americký deník sestavil seznam výrazů, které se staly problematickými. Některé vládní dokumenty, ke kterým měly New York Times přístup, nařizovaly odstranění určitých termínů z veřejných materiálů včetně školních osnov. Jiné jejich používání pouze nedoporučovaly.
Čtěte také
Výběr jistých slov se dokonce mohl stát důvodem k přezkoumání grantů a smluv, pokud by jejich obsah byl v rozporu s Trumpovou politikou. Deník zároveň upozornil, že seznam těchto omezení nejspíš není kompletní – mohou existovat i další směrnice, ke kterým se novináři a novinářky nedostali.
Úpravy oficiálního jazyka nejsou ničím výjimečným. Každá americká prezidentská administrativa přizpůsobuje vládní komunikaci své politice, což zahrnuje i mazání webových stránek či změny terminologie. Ačkoli tak situaci nelze chápat jako plošný zákaz užívání určitých slov, výrazný signál to je.
Politické nášlapné miny
Svoboda projevu je v současnosti chráněna, nicméně situace se může měnit. Podobně třeba jako krok amerického nejvyššího soudu z roku 2022 zrušit federální právo na interrupce, kdy rozhodnutí začalo být v moci jednotlivých států. Podle analýzy, kterou na podzim zveřejnily New York Times, mělo zrušení následky, se kterými řada proponentů nejspíš nepočítala: téměř v každém státu, který interrupce zakázal, vzrostl mezi lety 2020 a 2023 počet žen, které zákrok podstoupily.
Čtěte také
Oficiální americká snaha vyhýbat se určitým výrazům ukazuje důležitou dynamiku. Ačkoli se trumpovští příznivci často vykreslují jako poslední, neúnavní bojovníci strážící svobodu projevu, skutečnost je zjevně jiná.
Podobné tendence zároveň nejsou omezené jen na USA. I v Česku se před volbami některým slovům a tématům spíše vyhýbáme – nebo je ohýbáme. Výrazy jako feminismus, transgender nebo klimatická změna v jejich skutečném významu používá jen hrstka aktérů a aktérek. Někteří tyto pojmy ignorují úplně, jiní je používají selektivně – buď k vyvolání strachu, nebo k šíření paranoie o údajné diktatuře progresivismu.
Jenže jazyk utváří realitu. Pokud neexistují slova, jak téma popsat, není ani možné ho řešit. Když politici a političky o určité otázce raději mlčí, dávají tím najevo, že se jí nehodlají zabývat.
V důsledku toho mizí nejen slova, ale spolu s nimi symbolicky také celé skupiny osob, často velmi zranitelných. A to je přesně past, kterou jazyková omezení kladou: místo otevřené debaty se před námi rozprostírají jen politické nášlapné miny.
Podzimní volby v Česku tak budou testem. Ukáže se, zda političtí lídři dokážou pojmenovat klíčové problémy, nebo zda převládne strategie mlčení, mlžení. Pokud zvítězí druhá možnost, povede to k ochuzení nejen jazyka a veřejné debaty, ale i demokracie jako takové.
Autorka je dramaturgyně a scenáristka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
