Cítím druhou vlnu Václava Havla, jeho myšlenky jde apoliticky oprášit, je přesvědčený Tomáš Sedláček

Dnešní svět je charakterizován válkami, klimatickou hrozbou i ekonomickými propady. Václav Havel apeloval ve svých myšlenkách na morální integritu i v časech nejistoty.

Čtěte také

Václav Havel měl jakousi vnitřní povinnost vždy hájit lidská práva světa

„Když se ho v roce 1990 Američané ptali na evropský problém, jak mohou pomoci Československu, odpověděl tenkrát: Pokud chcete pomoct Československu, pomozte Rusku,“ vyzdvihuje filozof Havlovu myšlenku.

Dodnes je podle něj taková úvaha aplikovatelná a důležitá. A to nejen pro Česko, ale tentokrát i pro země Západu.

„Teď cítím druhou vlnu návratu Václava Havla, jakýsi Havel revival,“ poukazuje Sedláček. „Teď má ještě druhou roli pro Evropu a západní svět. Jeho myšlenky lze opravdu apoliticky oprášit.“

Čtěte také

Evropa musí být silnější. Síla je jediný jazyk, kterému rozumí Trump i Putin, říká přední evropský politolog

Havel byl podle něj „náš největší exportní artikl.“ Dokázal oslovit lidi napříč všemožnými spektry, naslouchali mu jak republikáni, tak demokrati.

Dnes by to tak byl právě on, kdo by se snažil stát mezi Evropou a Spojenými státy, myslí si ekonom.

„Dával nám naději v temných dobách blbé nálady, proti které bojoval. Ale na to ji musel pojmenovat. Takovou sponku v Česku nemáme,“ lituje s tím, že tento svorník chybí i ve vztazích Evropy a Spojených států amerických.

Facka od Ruska i USA  

Rusko si od prvního útoku na Ukrajinu slibovalo rozštěpení Západu. Podle ředitele Havlovy knihovny je nyní potřeba si připustit, že se o oslabení Evropy mohou pokoušet i Spojené státy v čele s Donaldem Trumpem.

Čtěte také

Tabery: Mnozí už odkládají trumpovské čepičky, liberální demokracie umožňuje posouvat věci k lepšímu

„Bohužel to už není malování čerta na zeď, ale reálná strategie,“ zdůrazňuje Sedláček. „Měli bychom se probudit i v tom smyslu, že jsme sami. Neříkám, že jsme zcela, ale měli bychom tam mít tak dvaceti třicetiprocentní možnost, že se nás Trump snaží trochu ‚přizbavit‘,“ zamýšlí se.

„Můžeme to číst i tak, že jsme nedostali jako Evropa jenom jednu facku z Ruska, ale že teď dostáváme druhou facku zprava,“ přirovnává ekonom a poukazuje například na americká cla i Trumpovu podporu proti evropských politik.

„Nechtělo se mi tomu věřit, možná jsem byl příliš idealistický. Ale on se o stejný chaos pokouší v Evropě tím, že podporuje zjevně proti evropské strany,“ poukazuje ekonom.

Čtěte také

Pithart: Není účinnější kontrola politiky, než je hnusný boj o moc. Strany musí mít vnitřní opozici

Síla Evropy je podle něj právě v různorodosti hlasů. „Platíme své vlastní kritiky,“ vyzdvihuje. „Naší ideologií je, že se nemusíme, dokonce nesmíme shodovat. To je naším motorem.“

Nejen v demokracii ale nakonec vidí naději pro celý svět. „Ty naše dvě holky, demokracie a kapitalismus, pravda a láska, grácie a hloubka, jsou nadějí pro celý svět, že tohle bláznovství v Americe, Rusku, Číně skončí. Protože zcela jistě skončí, nemá vlastní náboj. Je hnáno silou a strachem – ty, jak víme, prohrají a mají krátké nohy,“ uzavírá Sedláček.

Proč k životu přistupuje vědecky? Potřebuje Evropa kritiku? A jaká je podle něj vyjednávací taktika Donalda Trumpa? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.