Václav Havel měl jakousi vnitřní povinnost vždy hájit lidská práva světa

6. březen 2023

Václav Havel (5. října 1936 – 18. prosince 2011) vstupoval do úřadu prezidenta České republiky za výjimečných okolností. Byl prezidentem Československa už v letech 1989 až 1992, hlavně se ale stal první hlavou nově vzniklé České republiky. Sejné podmínky neměl a už ani mít nebude žádný z jeho následovníků.

Zkušený komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček i politolog z Masarykovy univerzity v Brně Miloš Gregor se shodují, že způsob Havlova působení na Pražském hradě obsahoval velkou míru kultivovanosti. Jeho projevy byly vlastně literární fejetony o stavu naší společnosti.

„Téma, které se prolínalo celým Havlovým prezidentským obdobím, byla vnitřní povinnost hájit lidská práva – ať jim bylo ubližováno kdekoli na světě,“ říká Nováček.

Současně mu ale v oblasti politické strategie vytýká postup po pádu druhé vlády Václava Klause na přelomu let 1997 a 1998, kdy postupoval nesprávně.  

Jaderná fyzička Dana Drábová měla možnost s Václavem Havlem při neformální příležitosti vypít třetinku piva a s odstupem téměř 30 let na něm oceňuje uznání, které ve světě České republice získal. „Byl velmi přemýšlivý a velmi pečlivý na formulace věcí, které chtěl světu sdělit,“ tvrdí Drábová.

Hlasová poradkyně Jana Postlerová kladně hodnotí pokoru a snahu neurazit druhého, kterou rozpoznala ve verbálním projevu prvního polistopadového prezidenta.

Poslechněte si i bonusová audia Jana Hergeta, respektive to, co se do pořadu nevešlo na začátku článku.

autor: Jan Herget
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.