Bude ministerstvo sledovat, jaké weby lidé navštěvují? „Voperované čipy by policii také usnadnily práci,“ žertuje Koubský

Návrh vyhlášky se zabývá uchováváním, předáváním a likvidací provozních a lokalizačních údajů a upravuje také to, jaká data mají poskytovatelé připojení nebo mobilní operátoři povinně sbírat, popřípadě na základě soudního příkazu předávat policii.  

Koubský popisuje, že návrh vyhlášky umožňuje několik různých interpretací. „Sama o sobě je tato skutečnost nepříjemná a závažná. Takhle by rozhodně návrh jakékoliv právní normy vypadat neměl,“ myslí si.

Čtěte také

iROZHLAS

Stát chce vědět, které weby jste navštívili. ‚Snížíme tím zásah do soukromí,‘ tvrdí vnitro

Řada IT expertů návrh kritizovala s tím, že nedává technicky smysl a že by se plošné sbírání dat o internetovém provozu mělo spíše omezovat než rozšiřovat. Policie návrh hájila tím, že by jí zjednodušil práci při vyšetřování vážných zločinů. Po kritice ale ministerstvo vnitra samo zažádalo, aby byla příslušná pasáž z návrhu novely vyhlášky vyškrtnuta.

Práci policie by vyhláška samozřejmě usnadnila, připouští Koubský a v nadsázce doplňuje: „Kdybychom měli všichni povinně voperovaný čip, který by sledoval, kde jsi a co děláš, z nějaké centrální databáze, tak by to policii taky usnadnilo práci.“

Rovnováha priorit

„V demokratické společnosti je potřeba zvažovat proti sobě různé priority. Vyšetřování závažných zločinů jistě jednou z priorit je, ale jsou tady i jiné: ochrana soukromí, základní lidská práva, to jsou vysoké priority a musí být v rovnováze. Tenhle konkrétní požadavek podle názoru mnoha lidí – já se k nim přidávám – by tu rovnováhu porušil,“ vysvětluje.

Čtěte také

iROZHLAS

Čelili jsme kyberútoku, hájí resort nezveřejnění vyhlášky. Měla umožnit sběr dat o navštívených webech

Rizika vnímá ve sledování údajů o aktivitě na různých webech tři. „Jakmile vznikne takováto databáze, je potenciálně zneužitelná,“ říká vědecký redaktor s tím, že v tuto chvíli lze pořád mít velkou míru důvěry v orgány činné v trestním řízení. „Žijeme ve slušné zemi, nikde ale není zaručeno, že v takhle slušné zemi budeme žít pořád,“ míní.

„Druhá věc je, že taková databáze je napadnutelná. Když jsou údaje někde uskladněné, je klidně možné, že se dostanou do špatných rukou, nikoliv zákonnou cestou,“ podotýká. Třetím argumentem je podle Koubského rovnováha ve virtuálním světě stejně jako v tom reálném.

Může nové španělské opatření o jasném označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí fungovat? Co dokáže první zcela autonomní umělá inteligence na světě? A jakým výtkám Evropské komise čelí Google?

Poslechněte si celý díl pořadu Online Plus z audia v úvodu článku.