Zdeněk Velíšek: Macron, Trump a osudy americko-evropských svazků

V americkém tisku prý převažují dojmy především z nesčetných stisků rukou, objímání, poklepávání po ramenou a dalších projevů osobní náklonnosti obou státníků. Francouzský tisk je toho téměř protiváhou. V Macronových projevech našel, - já také, zejména z těch posledních hodin posledního dne - celé pasáže, které formou sice jemnou, ale přesto zřetelnou, polemizovaly s Trumpovou politikou.

Jan Fingerland: Jak je důležité míti Macrona

• Upravit
• Smazat

Už dlouho nebyly vztahy mezi Amerikou a Francií tak intenzivní a dokonce vřelé. Vyvolává to naději, že kouzlo francouzského prezidenta Macrona prospěje i celé Evropě.

V televizích se to dalo neklamně poznat, když si kameramani a režiséři dovolili při některých standing ovations v Kongresu - tedy při ovacích vstoje - zabrat a pustit do vysílání zvlášť demokratickou a republikánskou část publika. Republikáni se všech ovací neúčastnili, nebo se jim alespoň nechtělo povstat.

Francouzský tisk, který jsem přece jen měl do této chvíle příležitost pročíst podrobněji, si z těch pasáží, které se buď republikánům či jen přítomným Trumpovým přivržencům opravdu nemusely líbit, vybral a nejobsáhleji probral například tu o potřebě zachránit naši planetu před zničením životních podmínek pro lidstvo i živočišstvo a rostlinné druhy, neboť nemáme planetu B, řekl Macron.

Macron na návštěvě Spojených států lobbuje za zájmy Evropy

• Upravit
• Smazat

Americký prezident Donald Trump není jediným státníkem, který chce svou zemi učinit znovu velikou. Stejný záměr má francouzský prezident Emmanuel Macron, který je v těchto dnech na státní návštěvě Spojených států. Od nástupu Trumpovy administrativy je Macron první cizí hlavou státu, které se takové pocty dostalo, připomíná server americké stanice CNN.

Největší důraz, jakého byl v angličtině schopen, položil pak na každé slovo věty "věřím, že se Amerika vrátí mezi signatáře pařížské smlouvy o klimatu"... z které ji její současný prezident vyvázal. Za sebe k tomu poznamenávám, že jestli chtěl v globálním měřítku Macron za celou Evropu s Trumpovou Amerikou v něčem soutěžit, či svého amerického spojence v něčem předčít, pak toho patrně dosáhl právě akcentem na tuto tématiku.

Rozumný svět jeho slova ocení. Naopak, už na konci své jinak úspěšné státní návštěvy Spojených států Macron naznačil, že asi Ameriku nedobyl, když se snažil přesvědčit Trumpa ať nemaří jinou světově významnou mnohostrannou smlouvu uzavřenou s Íránem. A to přesto, že on v Kongresu zdůraznil , jak jen mohl, že Írán nesmí nikdy, opravdu nikdy, mít k dispozici jadernou zbraň.

Vzájemné objímání a vzájemné vztahy

Jiří Pehe: Macron jako nový lídr Evropy

• Upravit
• Smazat

S Evropskou unií, znejistělou nejprve finanční krizí v Řecku a následně pak masovou migrací, brexitem a nástupem nacionalistických populistů, to nevypadalo v minulých letech dobře.

První z Evropanů, kdo v tomto ohledu i v dalších otestuje Macronův úspěch, bude nejspíš Trumpův následující evropský host: Angela Merkelová. Přes všechnu tu dotykovou diplomacii, jak Francouzi v tisku hned pojmenovali ty neustálé stisky rukou a objímaní Macrona s Trumpem, francouzský prezident připravil šéfce nové německé vlády ve Spojených státech půdu k dalšímu konkrétnímu upevňování narušených americko- německých a americko evropských vztahů.

Bylo to přímo nutné. Trump ještě za Macronovy návštěvy utrousil, že je škoda, že za Evropu nejedná jen on, Macron. Evropská unie jako celek, že je mu mnohem méně nakloněna.

A podle mého mínění taky Merkelová těžko do své nadcházející návštěvy Washigtonu zapomene a stále ještě těžce ponese ten protichemický úder, který zosnovali a bez jejího vědomí a souhlasu provedli v Sýrii Macron, Trump a Mayová. Ale ten se už teď zvolna stává jen epizodou v dramatu, kterým nepřestává být peklo syrské války.

Zdeněk Velíšek|foto: Radko Kubičko

À propos Sýrie: Ani po Macronově odjezdu z Washingtonu není jasné, jak brzo Trump zavelí k odchodu dvou tisíc amerických vojáků ze Sýrie. Macron ho přesvědčoval, ať je tam ještě nechá.

Co mu v tomto smyslu doporučí Angela Merkelová, asi taky nejen za svou zemi ale za celou Evropu, na to jsem opravdu zvědav. Vzájemné objímání mezi těmi třemi není podstatné, ale dorozumění o vztazích mezi Evropou a Amerikou ano.