Vyživovali jsme jen rostliny. Půdní organismy tak hladoví a půda degraduje, říká biolog Miko

„Od počátku zemědělství byla půda pro nás černá schránka, do které se něco nahází – chlévská mrva, semínka rostlin –, trošku se do toho ryje pluhem a vypadne z ní co největší úroda,“ popisuje půdní biolog Miko.

Čtěte také

Šetrné zemědělství v době klimatických změn. Co můžeme dělat pro odolnou krajinu?

Dříve jsme se soustředili na to, aby prosperovala ta příslušná zemědělská plodina, kterou pěstujeme pro obživu. „Jenže jak se zemědělství zintenzivňovalo, tak jsme v polovině minulého století udělali jednu zásadní změnu. Do půdy jsme začali přednostně dodávat jen živiny, které potřebuje tato rostlina,“ upozorňuje Miko.

To sice vedlo ke zvýšení zemědělské produkce, která zajistila výživu lidstva, ale zapomnělo se na výživu půdy a organismů v ní. „Minerální hnojiva, která jsme vymysleli, neobsahují žádnou energii, kterou by mohly využít bakterie, houby a breberky. A ty začaly hladovět,“ zdůrazňuje expert.

„Rostliny sice prosperovaly, navenek všechno vypadalo skvěle, ale půda začala degradovat. Desetiletími intenzivního hospodaření jsme se tak dnes dostali do situace, kdy jsme před kolapsem,“ varuje.

Půda a klimatická změna

Vyčerpání půdy a ztráta její struktury přispívají podle experta mimo jiné ke klimatické změně. Velké vyčerpané plochy v sobě totiž nedokážou zadržovat uhlík a uvolňují ho do atmosféry. Rozpad půdní struktury navíc způsobuje erozi půdy, zhoršuje sucha nebo povodně. 

„Na každém čtverečním metru platí, že když je v půdě o procento organické hmoty navíc, tak půda zadrží o v průměru 25 litrů víc vody,“ uvádí Miko.

Čtěte také

Odpad jako zdroj aneb Jak se dají využít slupičky z kávy nebo kravský trus

V Česku jsou například miliony hektarů zemědělské půdy. „Hektar je 10 tisíc metrů čtverečních, takže v něm bude o 250 tisíc litrů více vsáknuté vody, když je tam dobrá struktura, a o procento víc organické hmoty,“ vypočítává vědec.

Podle Mika je proto důležité živiny do půdy nejen vracet, ale udržovat i jejich zdroje. „Potřebujeme mít v krajině místa, kde organismy můžou dlouhodobě přežívat – jsme u remízků, lesíků, krajinných prvků. Organismy potom můžou do polí vstoupit a starat se o to, aby i půda na tom byla lépe,“ podotýká.

V moderním zemědělství se proto začínají užívat takzvané regenerativní postupy. „Snaží se organickou hmotu dodat a zabránit negativním dopadům tím, že se pěstují meziplodiny a půda nezůstává holá,“ uzavírá expert.

Jak mohou zemědělcům pomáhat dotace? A jaký je význam půdy jako úložiště uhlíku? Poslechněte si celé Leonardo Plus, které moderuje Martina Mašková, v audiozáznamu.