Víc dešťů, ale i sucha. Klimatické změny oslabují lesy a přináší požáry, všímají si v Rakousku
Mezi důsledky sucha patří i častější lesní požáry. Jejich zvýšený počet pozorují v sousedním Rakousku, a to i v horských oblastech, kde byly dříve vzácné.
Právě letošní jaro bylo v Rakousku na lesní požáry nezvykle bohaté. Jak dosvědčují dubnové záběry z Dolního Rakouska, které na Twitteru sdílel mluvčí rakouského ministerstva obrany, některé hasiči dostávali složitě pod kontrolu i s pomocí armádních letadel.
„Letos jsme měli v Rakouska už v dubnu napočítáno více než 100 lesních požárů. V jiných letech máme na jaře hodně srážek a žádné požáry, ale pak jich je hodně v létě. Jednotlivé roky se teď od sebe velmi liší a je opravdu těžké předvídat, jak se bude situace vyvíjet,“ vysvětluje jeden z předních rakouských odborníků na lesní požáry profesor Harald Vacik s tím, že na konci srpna už jich monitorovali přes dvě stovky.
„V poslední době pozorujeme, že sezóna požárů někdy začíná na jaře velmi brzy už v březnu, nebo trvá velmi dlouho během letní sezóny. Požáry pak někdy v horách hrozí i v listopadu nebo prosinci. To je opravdu neobvyklé. Lidé byli zvyklí vyrážet v zimě do hor lyžovat a nebáli se, že můžou způsobit lesní požár,“ dodává.
Čtěte také
Většinu lesních požárů, především v jarních měsících v Rakousku, mají na vině lidé, a to v téměř 85 procentech případů. V létě naopak roste podíl lesů, které vzplanou po zásahu bleskem.
Nevyzpytatelné extrémní projevy počasí, které souvisejí se změnami klimatu, potvrzuje také profesor agrometeorologie Josef Eitzinger, jenž se věnuje monitorování a předpovídání sucha.
„Mění se množství srážek. V Rakousku jsme svědky silnějších dešťů, ale zároveň máme i intenzivnější sucha. Postihují také vlhké oblastí v Alpách, kde teď v létě méně prší. Stromy mají k dispozici méně vody a zpomalují svůj růst. Také sílí riziko požárů. V uplynulých letech vzplály lesy v Rakousku i v regionech, kde se to dříve nedělo,“ vysvětluje Eitzinger z Univerzity přírodních zdrojů a aplikovaných věd o životě ve Vídni (BOKU).
Monitorovat i hasit
Eitzingerův univerzitní kolega Harald Vacik stál před dvanácti lety u zrodu rakouské databáze lesních požárů, díky které teď mají vědci lepší přehled o tom, co se v lesích děje.
„Když jsme začínali, nebyla v Rakousku k dispozici téměř žádná data o podmínkách lesních požárů. Potřebujeme údaje o místě, čase a okolnostech, abychom mohli pomocí modelů předvídat riziko požárů. Proto jsme založili naší databázi. Brzy jsme zjistili, že je těžké získat přesné informace o začátku požárů, jejich rozsahu i počtu zapojených hasičů,“ podotýká Vacik.
Čtěte také
Vědci z vídeňské univerzity BOKU se proto obrátili na občany a zejména dobrovolné hasiče, kteří jim teď požáry pomáhají mapovat.
„Máme webové rozhraní, kam hasiči můžou nahrávat informace i fotky. Vedle toho čerpáme i z oficiálních zpráv hasičů a policie. Kvalita informací je pro náš výzkum zásadní. Proto je každý dataset označen podle přesnosti údajů. Když například nemáme k dispozici žádné fotky z místa, tak je soubor dat označen známkou nižší kvality,“ vysvětluje Vacik a dodává, že v jiných zemích obdobně mapují požáry zejména pomocí satelitů, které se v Rakousku příliš neuplatní.
„V Rakousku jsou požáry většinou malé. Jedním z důvodů je, že máme systém založený na dobrovolných hasičích. Máme jich hodně, více než 250 tisíc. Díky tomu bývají u požáru velmi rychle, do 30 až 40 minut. A dokážou udržet požár na malé ploše. Proto je nemůžou detekovat satelity. To se v Rakousku stane jen ve výjimečných případech. Z toho důvodu potřebujeme mít vlastní databází. Kdybychom spoléhali pouze satelity, tak bychom měli zdokumentovaný jen malý počet požárů,“ vysvětluje.
Jak poznat, že je ještě čas
Vedle rostoucího rizika lesních požárů v Rakousku podle Vacika v důsledku změn klimatu také přibývá polomů a invazí kůrovce a chorob, která napadají stromy oslabené suchem. Jak na tyto další jevy vyplývající ze změn klimatu adaptovat lesnictví, na to teď Vacik hledá odpověď i v rámci projektu s kolegy z České zemědělské univerzity.
Čtěte také
„Můžete změnit druhou skladbu a pěstovat stromy, které jsou přizpůsobivější nebo odolnější vůči nemocem a kůrovci. Ale k tomu je třeba sestavit dlouhodobý plán, jak a kdy tyto změny provádět,“ vysvětluje Vacik.
Klíčovou otázkou, nad kterou vědci bádají, je najít rozmezí, kdy už je příliš pozdě a kdy je ještě čas na adaptaci. „K tomu potřebujeme nástroje, které nám pomůžou předvídat růst stromů a měnící se klimatické podmínky, ale také rozvinout různé formy lesního managementu podle toho, jestli má daný les sloužit k těžbě dřeva, udržování biodiverzity, ukládání uhlíku nebo třeba rekreačním účelům,“ podotýká profesor z Institutu pro pěstování lesů univerzity BOKU ve Vídni.
V dalším díle Vědeckých dobrodružství se dozvíte víc o dopadech sucha na rakouské zemědělství a souvisejících výzkumech. Poslouchejte živě na Plusu v 7:25.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
