Únor 1990 – Výprava do Ameriky jako triumf revoluce

17. únor 2023

Možná to byla jenom náhoda, možná symbol. Přesně čtvrt roku po 17. listopadu se z pražské ranveje odlepily dva vládní iljušiny a pořád ještě novopečený prezident Václav Havel se spolu s premiérem, ministrem zahraničí, ministrem financí, hospodářství a dalších klíčových resortů a s mračnem novinářů a přátel vydal na svou nejslavnější cestu. Cílem byly Spojené státy, s mezipřistáním na Islandu a v Kanadě.

Pokud jsou ještě mezi námi, pak na ten týden mezi 17. a 23. únorem 1990 „účastníci zájezdu“ vzpomínají určitě dodnes. Zastávka na Islandu byla zpočátku spíš zamýšlena jako technická (dotankovat, občerstvit se a vyrazit dál), nakonec se z ní díky péči hostitelů vyklubala prvořadá společenská událost (včetně večerní návštěvy islandské verze Havlovy hry Asanace).

Prezident Václav Havel na návštěvě v USA v roce 1990

Následující zastávka v Kanadě kromě euforického setkání s krajany potěšila i návštěvou ve skromném domě manželů Škvoreckých v Torontu, odkud se po léta vydávaly do světa knihy z nakladatelství 68 Publishers.

Čtěte také

Po přesunu do Washingtonu a New Yorku se pak ukázalo, že v té době se Václav Havel a skrze něj i naše země dostala na vrchol popularity ve své historii 20. století. Nedávný vězeň – disident byl bez nadsázky oslaven jako nová státnická hvězda s velkým „usmiřovacím“ přesahem, jako posel konce studené války.

To se nejvíc projevilo při slavné řeči na půdě amerického Kongresu, při které Václav Havel kromě toho, že projevil vděk Americe za to, že ve dvou světových válkách zachránila Evropu, ji zároveň vyzval, aby podpořila demokratické reformy v hospodářsky i politicky se rozpadajícím impériu ještě nedávno obávaného Sovětského svazu.

V tom postoji byla velká pokora i velké sebevědomí zároveň, protože Havel v projevu nesmlčel, co pro nás i celou satelitní oblast středu a východu Evropy Sovětský svaz po celá léta znamenal:

Čtěte také

„Stát, který právem naháněl hrůzu, protože nikdo nevěděl, co kdy přeletí jeho vládcům přes nos a kdy a kterou zemi se rozhodnou dobýt a uvrhnout do takzvané sféry svého vlivu, jak se to v politickém jazyce nazývá.“

Pozoruhodně otevřené, vezmeme-li v úvahu, že tato slova pronášel Václav Havel pouhý týden před plánovanou návštěvou Moskvy. Té se však budeme věnovat v některém z příštích pokračování pořadu Archiv Plus.

Návštěva Ameriky byla nejenom triumfální oslavou Havlova osobního i politického příběhu a jakýmsi poklepáním na rameno za průběh i výsledky listopadové revoluce 1989, ale i příslibem co nejrychlejšího obnovení diplomatických, hospodářských i kulturních vazeb Československa s euroatlantickým prostorem a zároveň vyjádřením pevné víry Západu v životaschopnost československé demokracie směřující ke svobodným volbám.

autor: Jan Sedmidubský
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.