Rok 1971: Česká kniha ve světě. Škvorecký využil svobodu k prospěchu světa

6. září 2018

„Byla to práce těžká, namáhavá, ale ohromně krásná. Nesmírně mě těšilo, že jsem mohl kolegům knihy vydat a dát tomu tu nejlepší péči, jakou jsme byli schopni," řekl v roce 2004 Josef Škvorecký o činnosti nakladatelství '68 Publishers.

Ferdinand Peroutka, Ludvík Vaculík, Václav Havel, Ivan Klíma nebo Milan Kundera – to je jen malý výčet významných autorů, které spojuje to, že jejich knížka vyšla v torontském nakladatelství '68 Publishers spisovatele Josefa Škvoreckého (1924-2012) a jeho manželky, prozaičky a překladatelky Zdeny Salivarové.

Josef Škvorecký: Zbabělci

Za léta 1971 až 1993, kdy v Kanadě vydávali knihy v Československu zakázaných autorů, tak světlo světa spatřilo 225 literárních, historických, vědeckých a dokumentárních děl. Hlavní postavou nakladatelství byla Zdena Salivarová.

„Byla ředitelkou, ale dlouho i jedinou sazečkou, uklízečkou a baličkou knih. Já dělal redaktora. Teprve později jsme si sjednali několik přítelkyň, češtinářek, které nám bezplatně pomáhaly,“ řekl Škvorecký.

Archiv neexistuje

Nakladatelství nevydělávalo obrovské peníze, nedostávalo žádné dotace, žilo z toho, co se prodalo: „Aby mohlo fungovat, neplatili jsme si žádné platy.“ Činnost nakladatelství by se bez nezištné pomoci řady lidí neobešla. Bylo potřeba nejen přivézt rukopisy z Československa, ale především tam pak vytištěné knihy dopravit. Velkou zásluhu na tom má mimo jiné historik Vilém Prečan, který udržoval styk s lidmi v Československu a knihy tam dodával.

Vilém Prečan

Po začátcích, kdy Škvorecký vyzval autory, aby do nakladatelství posílali rukopisy, vznikla kolem '68 Publishers „dobrá spisovatelská základna“, vzpomíná Škvorecký. Například Milan Kundera a Arnošt Lustig dali nakladatelství monopol na všechna svá díla.

Jak vlastně toto významné exilové nakladatelství vzniklo? Právě o tom je dokudrama scenáristky Nikol Patíkové. V režii Martiny Schlegelové účinkují Beata Kaňoková a Pavel Oubram. Vedle nakladatelství 68 Publishers existovalo i několik dalších exilových nakladatelství – Index v Kolíně nad Rýnem nebo Rozmluvy v Londýně. Manželé Škvorečtí svůj podnik zakládali s minimem prostředků, pracovali v něm hlavně oni dva, přesto uspěli. Proč? I na to se pak Markéta Ševčíková ptá Ivany Doležalové, profesorky University of New York in Prague.

Nejvíc Škvoreckého mrzelo, že nedošlo na paměti Jiřího Voskovce: „Napsal čtyřicet stránek a pořád to přepisoval, měnil koncepci, aby to byly paměti a zároveň herecká filozofie. Výsledek byl, že kromě čtyřiceti stránek nebylo nic a on pak umřel.“ Archiv ani nakladatelská dokumentace 68 Publishers už neexistují. „Buď jsme to vrátili autorům, nebo jsme to vyhodili,“ dodal Škvorecký.

„Český exulant Josef Škvorecký miloval svobodu, kterou měl jako spisovatel v Kanadě, nikdy ji nepovažoval za samozřejmou a využil ji k velkému prospěchu světa,“ napsal po Škvoreckého smrti v úvodníku kanadský deník The Globe and Mail.

autor: David Hertl
Spustit audio

Související