Tvůrce kapesního glukometru nebo kontaktních čoček? Vybírejte i vy našeho nejvýznamnějšího vynálezce
Kontaktní čočky, semtex nebo magnetron. To všechno jsou vynálezy československých vědců, které významně ovlivnily svět vědy a techniky. Ale kdo z nich je nejvýznamnější? Na internetových stránkách ceskyvynalezce.cz můžete hlasovat ještě několik dní.
V seznamu nominací najdeme méně známá i věhlasná jména, například Jaroslava Heyrovského, který se proslavil objevem a vývojem analytické polarografické metody a v roce 1959 za ni získal Nobelovu cenu za chemii. Hlasovat se dá taky pro vynálezce kontaktních čoček Otto Wichterleho nebo objevitele semtexu Stanislava Breberu.
Cílem ankety je obrátit pozornost odborné i laické veřejnosti k úžasné technické invenci našich lidí.
Dagmar Šimková
Ve výběru jsou ale i další významní vědci a vynálezci, které veřejnost tolik nezná. Například Václav Holek, který je považován za nejdůležitějšího konstruktéra zbraní v předválečné Československu a který během svého života přihlásil více než 75 patentů. Nebo Mojmír Petráň, ten v 70. letech vynalezl konfokální mikroskop a přispěl tak k bouřlivému rozvoji molekulární buněčné biologie.
Vytvořit si budoucnost
Anketu vyhlásila společnost Renishaw u příležitosti stého výročí vzniku Československa. Jde o britskou firmu, která má dnes pobočky po celém světě a věnuje se strojírenským a vědeckým technologiím.
„Zakladatel naší společnosti má své oblíbené motto, které zní, že nejlepší způsob, jak předpovědět budoucnost, je vytvořit ji. Cílem ankety je obrátit pozornost odborné i laické veřejnosti k úžasné technické invenci našich lidí, přiblížit lidem zajímavé osobnosti naší vědy a techniky. Možná dokonce i někoho inspirovat jejich příběhem,” vysvětluje Dagmar Šimková z české pobočky.
Více do současnosti
Járu Cimrmana ve výběru nenajdeme, každý ale může snadno navrhnout svého oblíbeného vynálezce.
Osudy vědců 1968: Wichterle mohl zůstat v Kanadě. „Odmítl to, chtěl pracovat tady,” říká jeho syn

Invaze právě před padesáti lety zhatila naděje pražského jara. Jeden z hlavních iniciátorů manifestu Dva tisíce slov profesor Otto Wichterle dokonce vzápětí odletěl do Kanady. Po návratu domů ho postupně dostihly normalizační zákazy. A přitom mohl vynálezce kontaktních čoček v cizině bez problémů zůstat.
„Úplně na počátku byla snaha vytvořit seznam všech známých, ale hlavně méně známých techniků a inovátorů, kteří jsou nějak spjatí s naší zemí. Abychom se ale posunuli z historie více do současnosti, omezili jsme náš výběr na jména lidí, kteří žili a tvořili od počátku 20. století do současnosti. Pro veřejnost jsme nakonec žádná kritéria nestanovili, proto nám tam přibyla některá historická jména. Z řad veřejnosti vzešla jména jako Josef Božek nebo Prokop Diviš,” popisuje Šimková.
Ze současných vynálezců na seznamu najdeme například Marka Nováka, mladého českého vývojáře, který vyvinul glukometr o velikosti kreditní karty. Ten spolupracuje s chytrým telefonem, skrze který se také dobíjí, proto nemá vlastní baterii a je bezúdržbový.
Hlasovat pro své oblíbené inovátory můžete na webové stránce ceskyvynalezce.cz do nedělní půlnoci, konečného vítěze budeme znát v úterý. Vyhlášení se odehraje v Brně na Mezinárodním strojírenském veletrhu.
Související
-
Den s vědcem: Kardiochirurg Jan Pirk vstává před šestou, běhá a sbírá veterány
Letos oslavil Jan Pirk 70. narozeniny. Stále ale vstává před půl šestou, denně cvičí a skoro každý den operuje. Jaký je běžný den přednosty Kardiocentra v pražském IKEMu?
-
Vědci z ČVUT testují v Buštěhradě speciální mostní senzory
Jak můžou odborníci určit, který most ještě vydrží a který by naopak potřeboval okamžitou rekonstrukci?
-
Osudy vědců 1968: Mezinárodní geologickou konferenci přerušil příjezd tanků. Cizinci panikařili
Čtyři a půl tisíce geologů z celého světa se v srpnu před 50 lety sjely do Prahy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.