Upozorňuje na to kurdský server Kurdistan 24. Podle něj Ankara také začala upravovat školní osnovy v tureckém duchu, řídí místní soudy i orgány činné v trestním řízení a do všech těchto oblastí života zavádí sunnitský islám.
Turecká armáda a jednotky syrských povstalců v neděli ovládly město Afrín poté, co se z něj stáhly kurdské milice YPG. Spolu s nimi utekly také desítky tisíc civilistů. „Ozbrojenci syrské svobodné armády mohutně oslavovali střelbou do vzduchu, na radnici byla vyvěšena vlajka Turecka a svobodné Sýrie. Na záběrech je vidět i demolice sochy kováře Kávy, legendární postavy kurdské mytologie. To ukazuje, že celá ofenzíva může mít etnický rozměr,“ popisuje blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček.
Některá média už v minulosti varovala, že islamističtí povstalci v Idlibu na severozápadě Sýrie využívají klidu zbraní k čistkám svých odpůrců v provincii. Asijský zpravodajský server Asia Times se rozepisuje o další „nové frontě“, na které se tamější islamisté pustili do boje – totiž ve školních třídách.
Státní turecká agentura Anadolu nedávno informovala, že do syrského Afrinu přijel na návštěvu turecké islámské střední školy guvernér jihoturecké provincie Hatay. Měl se tam sejít se „syrskými“ pedagogy, kteří tam procházejí tureckým školením, aby mohli nastoupit do afrinských škol. Podle agentury mají vyučovat v turečtině. Turecko a jeho syrští spojenci obsadili kurdský Afrin před rokem.
O záměru podřídit si afrinské školy se vědělo, protože úmysl jmenovat učitele a duchovní vloni oznámil sám prezident Recep Tayyip Erdoğan. Novinkou však je, že Turecko v Afrinu zakládá náboženské Školy imáma Hatipa. Jsou to státní instituce financované z peněz tureckých daňových poplatníků, kde se studenti připravují na dráhu muslimských duchovních v mešitách v Turecku i zahraničí, včetně Spojených států a Evropy.
Provládní turecký deník Sabah nedávno napsal, že Ankara vyslala do mešit v Afrinu pět muftíů a 299 členů personálu duchovních. Uvedl také, že turecké ministerstvo vnitra a jeho generální ředitelství bezpečnosti, které řídí tureckou policii, vytvořily „syrskou poradní skupinu“. Ta spolupracuje s tureckým spojencem Svobodnou syrskou armádou (FSA), jež spolu s Tureckem Afrin okupuje.
Pod tureckou vlajkou
Během loňské turecké invaze a mohutného bombardování uteklo z provincie Afrin na 160 tisíc lidí. Po jejím obsazení Erdoğan prohlásil, že ji „vrátí právoplatným vlastníkům“, což podle něj nejsou Kurdové. Turecko pak do Afrinu přivezlo v autobusech tisíce arabských rodin a islámských ozbrojenců z jižní Sýrie. Tento postup mu schválilo i Rusko.
Spisovatelka a novinářka Pavla Jazairiová od dětství cestovala a nikdy nedokončila školní rok ve stejné zemi. I když to bylo proti její vůli, v dospělosti se staly cesty základem její profese a vášní. „Stačila fotografie, slovo nebo příběh a už jsem toužila za tím vyjet," říká host Osobnosti Plus.
Od té doby začali Turci Afrin a další okupovaná kurdská města proměňovat podobně jako sever Kypru po turecké invazi v roce 1974, varuje kurdský portál.
Ze všech zemí, které mají v Sýrii vojenskou přítomnost, tedy Spojené státy, Francie, Rusko, Británie nebo Írán, je Turecko jediné, které vyvěšuje svou vlajku na nevojenských objektech, jako jsou školy, nemocnice, mešity, ale i na hlavních náměstích či dokonce na kopcích. A mezinárodní společenství ani OSN na tureckou okupaci a počínání na dobytém území prakticky vůbec nereagují, konstatuje server Kurdistan 24.
