Trumpova cla, dlouhá a plošná, můžou Česko stát až procento HDP. Firmám pomůžeme, tvrdí ministerstvo

Pokud by skutečně Spojené státy zavedly plošná 20procentní cla, byla by to pro Česko nejhorší ze zvažovaných variant?

Nejhorší varianta by to určitě nebyla. Nejhorší varianta, o které se hypoteticky uvažuje, jsou ještě vyšší cla. Nicméně pro Českou republiku i pro Evropskou unii jako celek by to byla varianta poměrně špatná.

Čtěte také

Amerikanistka: Ať si svět Trumpa víc váží? Cla nebere ekonomicky, ale jako symbol a magickou formuli

Na které sektory v Česku by obecná cla nejvíc dolehla?

Cla obecně dopadnou na to, co z České republiky vyvážíme do Spojených států nejvíc. Může to být letecký sektor, strojírenství, nejrůznější elektrotechnické vybavení, obranný sektor. Náš export do Spojených států je velmi diverzifikovaný, což je jeho výhoda. V případě plošných cel by dopad šel napříč sektory.

Objem vývozu do Spojených států je asi 200 miliard korun ročně. O jakou část bychom zřejmě přišli při 20procentních tarifech?

To je velmi dobrá otázka, na kterou se snažíme najít odpověď. Předpokládám, že finální odpověď budeme vědět až s časovým odstupem, pokud by tarify byly zavedeny v předpokládané výši. Vychází to z toho, že ve chvíli, kdy zavedete 20procentní tarify, tak část zboží, které vyvážíte, se stane cenově nekonkurenceschopným.

Ale platí to jenom pro část zboží. Pro nějakou část buď exportér, nebo kupující je schopen cla ve své marži vstřebat, po nějakou dobu je nést. Případně může jít o produkty, které nemají alternativu, nebo mají alternativu jenom v delším časovém horizontu a cenová elasticita poptávky je tam velmi nízká.

Určitě bychom přišli ve střednědobém horizontu o desítky miliard, ale kolik přesně, není v téhle chvíli, ani kdybychom měli k dispozici všechny možné údaje, reálné říct.

Výše i délka trvání

To znamená, že nemůžete ani rámcově namodelovat, na kolik by 20 procent tarifů zbrzdilo zdejší ekonomiku? Mohlo by se to blížit třeba až ke dvěma procentům HDP?

Namodelovat to určitě nějak můžeme. Studií se dělá spousta, ze známějších se občas cituje oxfordská studie, dánská studie, studie od našich kolegů ze Slovenska. Ministerstvo financí si dělalo standardně vlastní makroekonomickou predikci, kde pracuje s desetiprocentními cly. Určitě se na to dá nějak dívat.

Čtěte také

iROZHLAS

Evropská unie reaguje na americká cla. ‚Máme plán na odvetu,‘ prohlásila von der Leyenová

Co je kromě výše cel důležité, je, jaká bude délka jejich trvání. Pokud budou trvat pár měsíců, pokud se za pár měsíců dohodneme, tak dopad bude omezený.

Pokud budou trvat delší dobu a budou plošná, pokud se dostaneme do režimu obchodní války mezi Spojenými státy a Evropskou unii, tak se určitě budeme pohybovat ve vyšších desetinách procenta, někde případně kolem jednoho procenta i lehce nad ním.

A je třeba si říct, že do jisté míry je to věštění z křišťálové koule, ve verzi plošných cel kolem 20 procent je více méně cokoli mezi negativní nulou a jedním a půl procenty v zásadě reálné.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla, že k jednáním se Spojenými státy, a tedy i k případným recipročním opatřením, bude Evropská unie přistupovat z pozice síly. Co je ve hře? Třeba Tobias Gehrke, vedoucí politik v Evropské radě pro zahraniční vztahy, jmenoval digitální poplatky na Silicon Valley, regulační opatření na Wall Street nebo daně na vývoz léčiv ze Spojených států.

Myslím si, že se dá do jisté míry pracovat s opatřeními, která připravovala Komise v roce 2018 a v roce 2020. Paleta nástrojů, které jsou k dispozici, je velmi široká. Nicméně je třeba si uvědomit, že nyní jsme v situaci, kdy nevíme, co se dnes večer stane. Máme informace pouze o dvou sektorových clech, na hliník a ocel a její deriváty a na automotive.

Tomu zatím odpovídá připravovaná evropská reakce, která byla veřejně konzultována a sektory, na které může dopadnout. Co se stane po středě, na jaké sektory bude případná reakce Evropské komise a členských států cílit, se bude do značné míry odvíjet od toho, co udělá nová americká administrativa a americký prezident.

Podpora českých podnikatelů

A jak může vláda pomoct firmám se vyrovnat s důsledky cel a třeba i podpořit v hledání nových odbytišť?

Máme k dispozici poměrně rozsáhlou paletu nástrojů na podporu exportu, které poskytuje několik rezortů. Co se týče nových odbytišť, tak je třeba pracovat s tím, že Evropská unie jako taková má jednu z nejvýhodnějších sítí dohod o volném obchodu, které umožňují českým exportérům vstupovat na zahraniční trhy s preferenčním zacházením. Tuto síť máme třeba mnohem širší než Spojené státy.

Čtěte také

Evropa si nemůže dovolit na americká cla nereagovat. Trump respektuje jen sílu, připouští Švejnar

Doufáme, že se budou otevírat nové trhy, že se bude nabízet preferenční zacházení třeba v zemích Latinské Ameriky, ve sdružení Mercosur. Hledáme způsoby, jak posílit na evropské úrovni do budoucna spolupráci s dalšími státy kolem světa, se kterými běží vyjednávání o dohodách o volném obchodu.

Zároveň se díváme po tom, jak můžeme na národní úrovni českým exportérům pomoci, jak můžeme využít sítě agentury CzechTrade, která má na starosti podporu exportu a která podléhá ministerstvu průmyslu a obchodu.

S ministerstvem zahraničních věcí se bavíme o tom, co bychom mohli dělat s pomocí nástrojů ekonomické diplomacie. Ta debata je poměrně intenzivní o tom, jak českým exportérům pomoci. Bavíme se i o tom, jak jim třeba pomoci ve Spojených státech.

Plánujeme otevřít zahraniční zastoupení agentury CzechTrade v San Franciscu, které bude pomáhat malým a inovativním společnostem, start-upům, scale-upům. Debata je poměrně široká, snažíme se být v maximální možné míře připraveni na to, co ukážou Američané.