Společná armáda bude ku prospěchu Unie, věří Špidla. NATO nekončí, jen končí mama hotel, míní Vondra

Prospěla by současné Evropské unii větší míra integrace? A měli bychom směřovat ke konfederaci, či dokonce federaci?

Špidla (SOCDEM): Vždycky je důležité, jaký je celkový kontext. A ten je naprosto jasný, rozvíjí se koncert a konflikt velmocí dominovaných politikou nacionalismu.

Čína, Ruská federace – a myslím, že ani Donald Trump není nic jiného než americký nacionalista. Tyto státy se budou snažit vnutit svému okolí nevýhodné vztahy.

Jsou to superstáty, jsou daleko integrovanější, to je jejich základní výhoda. A naší odpovědí musí být prohloubení integrace.

Čtěte také

Obrana je nadřazená dekarbonizaci, věří ekonom Musil. „To se nevylučuje,“ namítá Daněk z think-tanku

Jaký je názor Alexandra Vondry? Máme vůbec na výběr?

Vondra (ODS): Určitě máme na výběr, vždycky máme na výběr. Souhlasím s tím, že vplouváme do multipolárního světa, v němž budou dominovat impéria jako Čína, Spojené státy, Indie, Brazílie a další. Před Evropou stojí obrovská výzva, jak se k tomu postavit.

Mama hotel, kdy většinu našich výdajů na obranu nesly Spojené státy, určitě končí. Evropa musí činit daleko víc, ale bude to muset dělat chytře, protože sama svou konstrukcí je antiimperiální projekt. A nemyslím si, že budování impéria Evropské unie je cestou, kterou bychom byli schopni zvládnout.

Ale na druhé straně budeme muset daleko více dělat pro to, abychom spolupracovali v oblastech společného zájmu, a to je nepochybně třeba obrana, bezpečnost, ale také integrace kapitálového trhu, aby na to byly peníze.

Ovšem nemyslím si, že je správnou cestou začít budovat nějakou Spojenou evropskou říši se společnou armádou. To je cesta, kterou by Evropa nezvládla. Mohly by ji oslabit odstředivé tendence uvnitř.

Společná armáda

Shodli jste se, že budeme muset více spolupracovat v obranné politice. Nicméně Alexandr Vondra říká, že bychom neměli budovat společnou evropskou armádu. Pane Špidlo, jaký je váš názor? Můžeme si v současné době, kdy Spojené státy už zpochybnily svoji vůdčí roli v NATO z pohledu Evropy, dovolit mít obrannou politiku bez společné armády?

Špidla: Dvě věci. Za prvé, mama hotel Evropa je poněkud nadsazené, protože Severoatlantická aliance se svou evropskou složkou sloužila k odstrašení Sovětského svazu. Řešila pro Spojené státy základní výzvu svého hlavního protivníka, tedy Sovětský svaz.

A geostrategicky pro Spojené státy, jakožto obrovskou globální a námořní mocnost, je zásadní mít kontrolu nad oběma břehy Atlantiku. To jim Evropa zajišťovala. Takže to nebyla čistě dobrá vůle, ale velmi tvrdá vojenská racionalita.

Čtěte také

„Potřebujeme převzít odpovědnost.“ Expert varuje, že odstrašující síla vzájemné pomoci v NATO oslabila

Pokud jde o Evropskou armádu, tak v 50. letech se francouzský ministerský předseda René Pleven pokusil vytvořit Evropskou armádu. Protože bylo zřejmé, že bez významnější pozice Německa nelze západní Evropu bránit.

A vzpomínám si na řadu svých sociálně demokratických přátel z Německa, kteří říkali: Když začneme zbrojit, tak máme za deset patnáct let třetí největší armádu a nejsilnější armádu na světě.

A teď je, pane Špidlo, proměněný kontext. Když už potřebuje Evropa mít lepší obranyschopnost, tak asi bude muset zbrojit. Dovedete si představit něco jako spojené evropské armádní síly? Anebo je stále lepší, aby měly jednotlivé státy vlastní armády a dohodly se na společném velení?

Špidla: V okamžiku, kdy se to rozjede na úroveň, která je nutná, tak vznikne v Evropě ohromné množství vojenských nerovnováh. A to není dobře. Zatímco společná evropská armáda, když se stane druhou nejsilnější armádou na světě, tak je to ku prospěchu Evropy jako celku.

Čili podle mého názoru nechceme-li rozmetat Evropu a – v okamžiku, kdy bychom ji rozmetali, tak běda poraženým, to je jasné – tak se musíme pokusit integrovat ozbrojené síly a politiku, která s tím souvisí, daleko více.

NATO nekončí

Obracím se na Alexandra Vondru. Nebyla by svým způsobem lepší jakási společná evropská armáda? Než spojení a jindy zase rozpojení různých, tu silných, tu slabých národních armád? Není ta druhá varianta svým způsobem nebezpečná?

Vondra: Jsou vždycky velké plány. Třeba Plevenův plán. Ten pocházel z Francie, ale nakonec ho popravilo francouzské Národní shromáždění. Čili to je přesně, před čím tak trochu varuji.

Čtěte také

Obranu jsme outsourcovali do USA a energetiku do Ruska. A dějiny nás strašně dohnaly, říká analytik

Z druhé strany, NATO nekončí. Američané neodcházejí z NATO. Američané jenom říkají, že skončil ten mama hotel a že musíme vydávat daleko víc. Protože to rozdělení bylo neférové. A v tom mají koneckonců pravdu. Pro nás je teď klíčové zmobilizovat politickou vůli a na obranu dávat víc.

A to se týká i některých velkých evropských zemí. Třeba Španělsko do dneška ani náhodou neplní ta dvě procenta (HDP na obranu, pozn. red.). My jsme to horko těžko loni poprvé vůbec splnili. A je evidentní, že musíme vydávat víc.

Druhá věc. Musíme odstranit naši hlavní zranitelnost. Nemáme některé systémy. To se teď ukazuje na Ukrajině. Když by Američané vypnuli podpůrnou pomoc, to znamená družice, inteligence, navádění některých střel a podobně, tak Evropa tohle není schopná vůbec nahradit.

Vyžaduje další sjednocování Evropské unie v oblasti obrany a zahraniční politiky i nové instituce? Jaká je role koalice ochotných? A je možné, že se v dohledné době zruší právo veta v oblastech bezpečnostní politiky? Poslechněte si celý pořad Pro a proti s Lucií Vopálenskou.