Psycholožka: Workoholismus více ohrožuje ženy. Práci věnují maximum, chtějí dokázat, že na to mají
Práce je nedílnou součástí našeho života. Je to prostředek k obživě, ideálně ale také činnost, která nás naplňuje a dává našemu životu smysl. „Workoholik může být vlastně docela spokojený,“ uznává v pořadu Leonardo Plus sociální psycholožka a vědecká pracovnice Psychologického ústavu Akademie věd Kateřina Zábrodská a pokračuje: „Na problém může workoholika upozornit okolí – lidé často zanedbávají vztahy, partnera, děti, kolegy. Základem je rozpoznat to a přiznat si to.“
S rozvojem psychologie a sociálních věd, které se zaměřovaly na duševní zdraví lidí, začaly být v šedesátých letech více patrné také negativní důsledky nadměrné práce nebo závislosti na ní. S pojmem workoholismus pak nejen věda pracuje od roku 1968, kdy byl poprvé použit ve Spojených státech.
Čtěte také
Psycholožka a členka Národního institutu SYRI v pořadu Leonardo Plus, který se natáčel na Týdnu Akademie věd, popisuje, co workoholiky, lidi s nezdravým vztahem k práci, často charakterizuje. „Práce dominuje jejich mentálnímu, duševnímu prostoru, věnují se jí v myšlenkách téměř neustále,“ nastiňuje jeden z rysů.
„Je tam řada dalších znaků, klíčová je nutkavost,“ pokračuje. „To znamená, že potřeba pracovat je vnímaná jako něco, co člověk nemůže úplně kontrolovat. Prostě cítí takové to: I když nechci, tak musím udělat maximum. Musím se tomu obětovat, musím pracovat celou noc.“
Klasický workoholismus se podle psycholožky liší od takzvaného entuziastického workoholismu, kdy vášeň pro práci zároveň naplňuje. V té nejvíc zatěžující a klasické formě totiž workoholismus jako nadměrná práce člověka netěší – a je pak o to poškozující.
Ohroženější ženy
Napříč Evropou se míra workoholismu nijak zásadně neliší. V Česku se tak týká podobného procenta lidí jako v jiných zemích západní Evropy. Psycholožka ale poukazuje na jedno z nových zjištění, které odhalil celosvětový výzkum.
„V nových datech se ukazuje, že ženy jsou workoholismem více ohrožené než muži, což je velká změna oproti historii,“ upozorňuje. Zatímco mezi muži se workoholismus týkal asi devíti procent z nich, u žen už to bylo patnáct procent.
Čtěte také
„Očekáváme, že v tradičních kulturách je to proto, že ženy potřebují nebo chtějí dokázat, že na to mají. Takže práci věnují maximum, aby se dostaly na nějakou podobnou úroveň jako muži,“ vysvětluje psycholožka.
České pracovní prostředí je navíc specifické nízkou flexibilitou práce, což může na nejen pečující ženy vytvářet ještě větší tlak. „Jsou tu špatně dostupné zařízení pečující o děti a tak dále. Takže ženy se dostávají do většího tlaku a je to i jedno z vysvětlení pro workoholismus, mohou zažívat více negativních emocí v souvislosti s prací,“ všímá si Zábrodská.
Šéf workoholik
Workoholismus se podle psycholožky nejčastěji objevuje v oborech s vysokou mírou svobody a autonomie. Podporovat ho může i pracovní kultura a soutěživé prostředí, kde jsou zaměstnanci neustále porovnáváni.
„Specificky na českých datech jsme zjistili, že další rizikový faktor je chování nadřízeného,“ popisuje psycholožka. „Když sám nebo sama projevuje workoholické tendence, tak je tam souvislost s tím, že je workoholismus vyšší i u lidí, kteří pracují v jeho nebo jejím týmu.“
Čtěte také
Nadměrná práce a nezdravý vztah k ní začne mnohdy dopadat na sociální vztahy workoholiků. Většina workoholiků svůj problém nepřizná ani sobě, ani okolí. Často argumentují tím, že obětovat se pro práci je v pořádku, poukazuje psycholožka.
„Většina lidí, kteří jsou závislí na práci, jsou zároveň perfekcionisti a mají potřebu té práci dát úplné maximum,“ zdůrazňuje. „Je to sice závislost, která je asi méně nebezpečná než ostatní závislosti, ale v některých případech může mít tragické důsledky,“ uzavírá Zábrodská a doplňuje, že podobně jako u jiných závislostí, i u workoholismu je dobré vyhledat odbornou pomoc:
„Bylo by samozřejmě skvělé, kdyby se o workoholismu nebo závislosti na studiu hovořilo třeba na základních, středních školách. Což si myslím, že se neděje a asi bude ještě dlouho trvat, než se to dít bude. Ale je to téma, které patří do osvěty o duševním zdraví.“
Jak vypadá závislost na studiu? Proč mají v našem vztahu k práci klíčovou roli rodiče? A jak workoholismus léčit? Poslechněte si celý rozhovor v audiu na začátku článku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
