Psychiatr Horáček: Společnost potřebuje vize a my si většinu z nich už splnili. Možná je čas hledat ty nové

26. březen 2025

„Svět se opravdu zbláznil a ta ,bláznivost‘ se přiblížila. Dřív lidé prožívali jako stresující to, co se dělo v jejich bezprostředním okolí. V jejich městě, vesnici, ulici. Následně ale s pomocí zpráv začali prožívat také události vzdálenější. Teď většinu času prožíváme mnohem víc události vzdálené,“ říká psychiatr a přednosta kliniky psychiatrie Jiří Horáček.

Poslechněte si celé Hovory Michaela Rozsypala

„Víc než to, co se děje v našem nejbližším okolí – a to je samo o sobě problém. Vlastně se adaptujeme na něco, na co bychom vůbec nemuseli, protože se to děje na druhé polokouli,“ doplňuje přednosta Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. 

Čtěte také

To je ale jen půlka našich problémů, tou druhou je přenos informací přes internet a sociální sítě, který podle svého algoritmu předává dál víc hlavně negativních zpráv.

„A dělá svět ještě temnější než doopravdy je,“ zdůrazňuje psychiatr.

„Celé dohromady to pak znamená, že prožíváme vzdálený svět, ze kterého na nás chodí preferenčně negativní zprávy. Výsledek tak nemůže být jiný, než že dochází k destabilizaci emočního vnitřního světa člověka.“ 

Co s tím? Hlavně si to podle psychiatra musíme uvědomit, a pak tyto zprávy konzumovat rozumným způsobem. „Jsou studie, které tvrdí, že denně asi 1,5 hodiny je tou dobou, kterou můžeme věnovat médiím bez toho, aby to bylo toxické,“ nabádá Horáček.

Hledejme nové vize, jinak to nepůjde 

Proto, aby společnost dokázala žít spokojeně, potřebuje mít i nějaké vize. „Společnost totiž potřebuje představu, kam směřovat a co následovat. Zatím ale všechna ta velká vyprávění, jako například, že směřujeme od komunismu k demokracii, v demokracii pak do NATO a do Unie apod., tak to všechno jsme si už splnili.“ 

Čtěte také

„Možná jsem skeptický, ale já nějak nevidím, kam by ta naše vize měla dál jít a ani hlavně nevidím někoho, kdo by ji formuloval.“ 

„Vize je liberální demokracie, vize je komunismus, vize je třeba i dosáhnout monarchie i ten fašismus. Ale to všechno selhalo. A poslední, co zbývá, a to celosvětově, je už jen identifikace s národem a následování národních zájmů,“ dodává s tím, že tak chápe i to, proč se této vize chytají politici celého globalizovaného světa. 

„Jinými slovy – a zdůrazňuji, že to myslím v nadsázce – mám osobní představu, že by grantová agentura České republiky mohla vyhlásit soutěž pro humanitní a společenské vědy na grantové aplikace, které by se týkaly smyslu směřování naší společnosti. Něco v tom smyslu, a pojďme ji znovu hledat,“ dodává psychiatr Jiří Horáček.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Hovory Michaela Rozsypala.

autoři: Michael Rozsypal , lup

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.