Představa, že východní Evropa je zkorumpovanější než západní, je jen stereotyp, říká hlavní evropská žalobkyně Kövesi
Úřad evropského veřejného žalobce už zahájil více než 800 vyšetřování a v minulém roce vydal příkazy k zajištění majetku ve výši 359 milionů korun. Přesto podle odhadů Europolu přicházejí na podvodech spojených s DPH evropské země o 50 miliard eur ročně. Co můžou členské státy dělat, aby takovým podvodům zabránily? A ve kterých státech probíhá podvodná činnost více než v jiných?
Čtěte také
Podle hlavní evropské žalobkyně Laury Codruța Kövesi je Úřad evropského veřejného žalobce neboli EPPO nejmocnějším nástrojem pro vyšetřování a stíhání přeshraniční finanční kriminality. EPPO začal snižovat rozdíly mezi členskými zeměmi, které se týkají toho, jak odhalují finanční kriminalitu a jak o ní informují. Podle Kövesi je EPPO také mnohem efektivnější a rychlejší než jakýkoli jiný úřad žalobce, který v Evropě existuje.
Finance ze všech podvodů, které Úřad zajistí, putují do rozpočtů členských zemí. Peníze z machinací, které zajistí žalobci delegovaní do EPPO v Praze, jdou tak automaticky do českého státního rozpočtu.
Žádná evropská země není nevinná
Kövesi upozorňuje, že finanční podvody se dějí ve všech členských zemích stejně.
„Když mluvíme o podvodech nebo machinacích s DPH, tak v Evropě není žádná nevinná země,“ říká. Popisuje přitom jednu z největších operací loňského roku, které se také říká „akce Admirál“.
Čtěte také
„Začalo to v Portugalsku, kde daňový úřad zarazilo, že jistá společnost měla příjem 300 milionů eur za jediný rok a přitom měla jediného zaměstnance. Řekli si, že to vypadá podezřele a obrátili se na náš úřad. Za osmnáct měsíců jsme díky tomu, jak pracujeme a jak jsme organizovaní, dokázali, že na tomto podvodu spolupracovalo pět organizovaných zločineckých skupin, které dohromady napáchaly škodu za 2 miliardy 200 milionů eur. Zapleteno do toho bylo 9 tisíc firem, 600 právnických osob. A co je podstatné: ten zločin páchaly ve všech 27 členských zemích.“
Výhodou EPPO je podle Kövesi především to, že na rozdíl od žalobců v členských zemích se evropští žalobci nemusí omezovat státními hranicemi.
Když mluvíme o podvodech nebo machinacích s DPH, tak v Evropě není žádná nevinná země.
Laura Kövesi
„Jsme jeden úřad, který působí ve 22 členských zemích. Pro státního zástupce v jedné členské zemi, a může to být ten nejlepší profesionál, vždy budou existovat hranice. Když bude potřebovat něco ze zahraničí, bude muset postupovat prostřednictvím tradičních způsobů vzájemné spolupráce. To zabere hodně času a vyžaduje to spoustu formalit. Pro naše kolegy je to naopak snadné,“ vysvětluje.
Nedostatky EPPO
Přesto stojí před EPPO řada výzev. Musí například pracovat s 22 různými právními systémy. Zároveň se Úřad evropského veřejného žalobce nedávno obrátil na Evropskou komisi s požadavkem na revizi platné regulace, protože zjistil, že v jeho legislativě zůstává několik mezer.
Čtěte také
„Nemůžeme zločincům dovolit, aby si vybírali soud podle země, kde jim pravděpodobně hrozí nižší trest. Nebo způsob, jakým si jednotlivé země vykládají směrnici na ochranu finančních zájmů EU známou jako PIF, občas způsobuje problémy. Když se třeba dopustíte pašování ve Francii, nemůžete být vyšetřován naším úřadem, ale v jiných zemích ano,“ vyjmenovává nedostatky v legislativě.
Důležitou výzvou do budoucna je pro Úřad skepticismus vůči evropským institucím a Evropské unii. Podle Kövesi je v tomto případě nutné zdůraznit, že EPPO není zahraniční instituce a jeho žalobci jsou součástí národního systému. Proces je zároveň veden podle české legislativy a kauzy se dostávají před české soudy.
Stereotyp zkorumpované východní Evropy
„Zločinci jsou všude téměř stejní. Pozorujeme ale rozdílnou typologii zločinů, zejména co se týká podvodů s evropskými penězi. Kupříkladu v těch zemích, kde je hodně zemědělství, se objevuje více podvodů s dotacemi. Vidíme také jisté trendy v zemích na vnější hranici Evropské unie. Vidíme, že počty případů spojených s DPH nebo s cly můžou být v těchto zemích vyšší.“
Zločinci jsou všude téměř stejní. Pozorujeme ale rozdílnou typologii zločinů.
Laura Kövesi
Z některých mediálních sdělení by se mohlo zdát, že východní země EU mají větší problémy s korupcí než ty západní. S tím však Kövesi nesouhlasí.
Čtěte také
„Korupce je všude. Vůbec si nemyslím, že východoevropské země jsou zkorumpovanější než ty jiné. A řeknu vám, co jsem sama vypozorovala. V těch východních zemích, které jsou členy EPPO, jako jsou Bulharsko, Rumunsko, Slovensko nebo Česká republika, je kvalita státních zástupců velice dobrá. Měli bychom na ně být hrdí. Z profesionálního hlediska jsou prostě velmi dobří a tvrdě pracují. Vidíme v těch zemích snahu odhalovat tento typ zločinů. Skutečnost, že v některých západoevropských zemích tyto zločiny neodhalují, neznamená, že jsou čisté,“ vysvětluje Kövesi a potvrzuje tak, že zkorumpovaná východní Evropa je spíše přetrvávajícím stereotypem než realitou.
„Jde především o odhodlání tyto případy odhalovat a bojovat s tímto typem kriminality. Tady v České republice vidím, jak naši kolegové vyšetřují velké kauzy a s tímto fenoménem skutečně bojují. To je důležité. Ráda bych viděla stejné odhodlání v jiných zemích,“ dodává.
Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby v audiozáznamu.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.