Nemusíme odpouštět hned. Trauma musíme zpracovat jak na rozumové, tak emoční úrovni, zmiňují expertky

16. prosinec 2023

Největší audioportál na českém internetu

Psychoterapeutka Daniela Vodáčková | Foto: Vladimír Staněk, Daniela Vrbová, Český rozhlas

Je vždycky možné a hlavně žádoucí odpouštět? Pro Studio Leonardo odpovídají psychoterapeutka Daniela Vodáčková a výzkumnice Julie Dobrovolná

Odpustit? je název podcastové série zpěvačky a autorky Ridiny Ahmedové o těžkých životních výzvách a hledání klidu. Je ale vždycky možné a hlavně žádoucí odpouštět? A co se stane s myslí a tělem člověka, který to nedokáže nebo nechce? Poslechněte si Studio Leonardo s psychoterapeutkou Danielou Vodáčkovou a s lékařkou a výzkumnicí Julií Dobrovolnou z Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Odpouštění se popisuje jako pomalý proces, který vede ke katarznímu uchopení traumatické události. Nehledě na zdejší převážně křesťanskou kulturu má ale i své hranice.

Vědci proto popisují takzvané vědomé nepřijetí nebo vědomé neodpuštění činů, které jsou neodpustitelné.

Čtěte také

„Z mého pohledu je třeba neodpustitelný holokaust a říct toto deklarativně je důležité,“ uvádí příklad psychoterapeutka Vodáčková.

„Pro mnohé klienty je strašně lákavá možnost, že nemusejí odpustit. Nebo nemusí odpustit hned. Jsou hluboce svobodné bytosti v tom, aby neodpouštěli něco, co nejde aktuálně odpouštět,“ popisuje svoji praxi psychoterapeutka.

„Lidská duše se pohybuje po určité trajektorii. Všechno má svůj čas a prostor a člověk k tomu potřebuje podmínky, aby mohl měkce dosednout do nějakého nového stavu svého bytí a vědomí,“ dodává. Možností je také obrazně „pustit“ to, na co člověk nestačí.

Rozum a emoce

Kulturní tlak směřuje k tomu, aby oběti traumatu dosáhly sladění rozumového a emočního odpuštění.

„Dokážeme docela dobře odpustit na kognitivní – rozumové rovině. Říct si: ‚Dobře, tak já odpustím‘, ale pokud to nebude zpracováno na úrovni emocí, tak to stejně nefunguje,“ upozorňuje lékařka Dobrovolná.

Čtěte také

Proces odpuštění se dá rozdělit na dvě části. „Jedna věc je, že si uvědomím, že pro mě není dobré si tu situaci pořád opakovat a připomínat, ale na druhé straně musím projít emočním vývojem, abych toto potom dokázala zvnitřnit,“ vysvětluje lékařka.

Tělo zároveň při adaptaci na trauma prochází řadou změn. „Stresové hormony se nám mohou uvolňovat nejenom v akutním období, ale i dlouhodobějším horizontu. To všechno jsou situace, které mají i tělesné projevy,“ podotýká Dobrovolná.

Lidé pak mohou nabývat dojmu, že jsou nemocní. „A přitom ta situace může být normální adaptací na nenormální událost,“ uzavírá lékařka.

Pětici silných příběhů v sérii Odpustit? už teď můžete poslouchat v aplikaci mujRozhlas. Celé Studio Leonardo najdete v audiozáznamu. Moderuje Daniela Vrbová.

autoři: Daniela Vrbová , fos

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.