Naučili umělou inteligenci psát songy. Ale na hudbě „našich“ umělců, stěžují si studia a míří k soudu
Velká hudební vydavatelství ve Spojených státech podala žalobu na dvě AI firmy, které nabízejí generování hudby pomocí umělé inteligence. Služby Suno a Udio podle žaloby využily k natrénování svých modelů velké množství hudby, ke které mají práva vydavatelství jako Sony Music, Universal Music Group nebo Warner Records. „Záleží, jestli ti, kdo model trénovali, měli povolení tuto konkrétní věc použít,“ vysvětluje v pořadu Online Plus vědecký redaktor Petr Koubský.
Hudební studia v žalobě tvrdí, že si obě služby otestovala a byla schopná prostřednictvím textového zadání vygenerovat skladby. Výsledky byly velmi podobné písním konkrétních existujících interpretů.
Podle žalujících to prokazuje, že jejich hudba byla k trénování modelů umělé inteligence skutečně použita. Za porušení autorských práv tak studia žádají odškodnění ve výši desítek tisíc dolarů za každou neoprávněně použitou skladbu.
Čtěte také
Úspěch velkých vydavatelství v soudních procesech je ale nejistý. „Myslím si, že se velice rychle zjistí, že melodií a písniček je omezené množství. Pak už se podobají jedna druhé,“ upozorňuje redaktor Koubský.
Jako příklad dává český dechovkový hit Až budou trumpety zpívat a píseň Boney M. Rivers of Babylon.
„Určitě to ani jeden z autorů od druhého neopsal, ale je to do značné míry stejná písnička, kterou by se klidně, kdyby jednu z nich napsala umělá inteligence, dalo v takovémto sporu argumentovat,“ glosuje Koubský.
(Ne)povolené skladby
Žalované služby tvrdí, že k trénování používají hudbu volně dostupnou na internetu. I to je ale podle Koubského právně sporná formulace. Společnosti přitom žádnou databázi použitých skladeb nepoužily, jelikož to podle nich podléhá obchodnímu tajemství.
Pro soudní procesy však právě tyto databáze budou podstatné. Vývojářské společnosti by si tak měly autorská práva skladeb, která k trénování své generativní umělé inteligence použijí, zajistit. Soudy pak mohou zkoumat výpisy použitých písní a jejich právní statuty.
„Nezáleží, jestli je vygenerovaná hudba něčemu podobná. Ale jestli ti, kdo model trénovali, měli povolení tuto konkrétní věc použít. Mohli by použít Karla Gotta, na základě zadání by z toho vyšla Taylor Swift, ale bylo to pořád špatně, protože neměli povolení použít Gotta,“ dává příklad Koubský.
Jak by se mohly rozšířit e-doklady? A pomůže tvůrcům videoher státní podpora? Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu.
Související
-
Apple nasazuje umělou inteligenci: Integrita pro něj byla důležitější než rychlost, říká Koubský
Firma Apple vstupuje na pole generativní umělé inteligence. Uživatelé se budou moct těšit například na spolupráci s ChatGPT, souhrny zpráv či na možnost přepisu hovorů.
-
Uživatel nad svými daty kontrolu nemá, říká datový novinář Cibulka o metodě Pay or Okay
Cookies třetích stran brzy skončí a uživatelé se stále častěji setkávají s výzkou Pay or Okay. Mohou uživatelé opravdu rozhodnout, jak bude nakládáno s jejich daty?
-
„Pohybuj se rychle a rozbíjej věci.“ To je mentalita mnoha start-upů ze Silicon Valley, míní Koubský
Herečka Johanson se ohradila proti OpenAI, která měla hereččin hlas zneužít pro jednoho z chatbotů. Firma uvedla, že hlas nezkopírovala, přesto ho ale stáhla a omluvila se.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
