Libor Dvořák: První přímé jednání mezi Ruskem a Ukrajinou po více než třech letech
V tureckém Istanbulu začalo jednání delegací Ruska a Ukrajiny, informují agentury Reuters, AFP a TASS. Trvalo necele dvé hodiny, ale bylo to první přímé setkání zástupců válčících zemí od nezdařených rozhovorů na jaře 2022.
Rozhovory začaly se skoro třicetihodinovým zpožděním, což samo o sobě nevěstilo nic dobrého.
Čtěte také
Hlavní důvody zpoždění jsou přitom zřejmé – Rusko s Ukrajinou se původně nemohly dohodnout ani na základní agendě, protože Moskva požadovala jednání o prapříčinách celého konfliktu a pokud toto tvrzení mínila vážně, předsevzala si maximalistický úkol spět rovnou k trvalému míru. Kyjev byl naopak rozhodnut dosáhnout především co nejrychlejšího alespoň třicetidenního příměří.
Jablko sváru spočívalo hlavně v tom, že ruští vyjednavači, mimochodem v třetiligové sestavě, přijeli se stále stejnou písničkou: po ukrajinské straně hodlali požadovat příslib mimoblokového statutu další existence země, tedy její nevstoupení do Severoatlantické aliance, omezení stavů mužstva i výzbroje ukrajinské armády, příslib, že na území země se nebudou zdržovat cizí vojáci, natožpak celé jednotky – a tak dále, a tak podobně.
Čtěte také
Putin chtěl Ukrajince zaskočit
Ukrajina a s ní i Turecko, které jednání prostředkovalo, trvaly hlavně na co nejrychlejším dosažení příměří, které je podle nich naprostým prazákladem jakéhokoli příštího míru.
Na první pohled může ruská představa vypadat solidněji, velkoryseji a snad i mírotvorněji než zdánlivě se při zdi držící ukrajinská. Opak je ovšem pravdou: Vladimir Putin se svým nečekaným návrhem onoho příměří přišel až tuto neděli a rozhodně ho nemínil tak, že zbraně jako mávnutím kouzelného proutku umlknou. Ukrajince chtěl jen zaskočit a nemá v úmyslu boje ukončit, o čemž svědčí i fakt, že jednání nejednání se neustále válčí dál.
Nakonec se stalo, co se víceméně očekávalo: Rusové trvali na svých již zmíněných původních požadavcích, v nichž zdůraznili ukrajinské vyklizení čtyř východních oblastí, což ukrajinská strana považovala za nepřijatelné a schůzka po necelých dvou hodinách skončila.
Jeden pozitivní moment však přece jen přinesla: obě strany se nerozešly nadobro, jako se to stalo před třemi lety, ale ponechaly tu možnost v rozhovorech pokračovat. Chabý příslib, ale přece jen.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
