Když se i dnes někdo hlásí k Husákovu gulášovému socialismu, je to morální problém, myslí si historik Hlaváček
Místopředseda pražského vrchního soudu Robert Fremr se sice ústavním soudcem nestane, podle historika a filozofa Petra Hlaváčka je s podivem, že se svou minulostí vůbec kandidoval. „Neměl by rozhodně usilovat o post, který má strážit ústavnost, právní stát a principy demokracie. To měl ostatně vyhodnotit i prezidentský panel vedený Janem Kyselou – možná si mohli trochu ,zagooglovat‘ a vůbec jsme nemuseli tuto kauzu řešit,“ říká.
Poslechněte si celou Osobnost Plus Barbory Tachecí
Ředitel Odboru výzkumu a vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Hlaváček dodává i další rovinu. „Musíme si opravdu uvědomit, že 70., ale i 80. léta normalizace byla doba velmi hnusná. Doba velmi amorální a souvisí to i s tím, že když se dnes někdo hlásí k Husákovu gulášovému socialismu jako k době, kdy byl svět ještě v pořádku, tak je to i morální problém,“ říká v Osobnosti Plus.
Čtěte také
„Samozřejmě nemluvím o Robertu Fremrovi, ale spíš o různých poskakujících individuích a nostalgicích, kteří teď třeba fandí Rusku,“ zdůrazňuje.
Kandidaturu soudce Fremra podpořila i řada současných soudců, což může evokovat jakousi soudržnost za každou cenu.
„Nerad bych zobecňoval, ale zdá se, že takováto falešná stavovská solidarita z normalizačních časů tady existuje – koneckonců se to projevuje i v některých soudních kauzách z 80. let, kam byli přizváni experti, třeba psychologové, psychiatři a sexuologové.“
„Po revoluci to byli často lidé významní i mediálně známí, kteří se snažili, aby se jim jejich normalizační minulost nepřipomínala. Je to neblahé dědictví, protože stavovská čest by měla velet k sebereflexi, nikoli k zametání problémů pod koberec,“ dodává s tím, že jinak už hovoříme o klientelismu.
Zapomenout na minulost?
Soudce Fremr se ke své minulosti ale podle historika a filozofa postavil jako ten, kdo si své „hříchy“ už odpracoval.
„Ale to, že se budu tvářit, že jsem na to zapomněl nebo že některé věci vytěsňuji, protože to bylo už dávno, nebo že jsem si dokonce nějaké hříchy z minulosti – které má skoro každý, kdo žil v normalizaci – nějak odpracoval, tak to nebyla úplně dobrá strategie,“ domnívá se.
Čtěte také
„Každý má právo na nějaké pokání – má tu možnost, může se změnit a i o své minulosti hovořit s nadhledem, snažit se křivdy napravovat. To, co se může týkat i soudce Fremra. Ale i když si i v mezinárodních institucích opravdu něco odpracoval – pro demokracii a právní stát –, tak to automaticky neznamená nárok na to, být členem Ústavního soudu.“
„Teď řeknu něco jako příslušník střední porevoluční generace: Už máme tolik dobrých odborníků, třeba padesátníků, kteří by mohli funkci ústavního soudce nebo soudkyně zastávat. Už nemusíme tahat z klobouku lidi s normalizační minulostí.“
Společnost se musí uzdravit
Celá porevoluční justice se řídila heslem právní kontinuity, protože na něco bylo potřeba navazovat a nešlo jen tak zbořit právní stát. Stejně jsme podle historika postupovali při vzniku Československa v roce 1918.
„Alespoň tak nám to po roce 1989 říkali právníci, protože jsme šli cestou garance právních aktů, které se mohly například týkat uzavření manželství nebo majetkoprávních záležitostí atd. Možná, že to byla trochu past a mohli jsme i s pojmem právní kontinuity pracovat odvážněji. Ale kdo to tenkrát chtěl?“
Čtěte také
„Stejně jako když někdo řekne, proč jsme nezakázali KSČ. Většina společnosti s tím režimem byla až do roku 1989 konformní. To, že si teď někteří hrají na hrdinu, na silné antikomunisty, to je někdy až úsměvné. Těch statečných tehdy bylo jen pár. Ale svědčí to o jednom, a to, že je potřeba o minulosti dále mluvit, reflektovat ji a pomáhat uzdravovat,“ nabádá Hlaváček.
Když dnes mluvíme o soudci Fremrovi za doby normalizace, nejvíc skloňujeme kauzu Olšanské hřbitovy a pak soudy s emigranty, resp. s jejich rodinami.
„Nemohu jít do některých podrobností, ale kauza Olšanské hřbitovy, což byl soud s mladíky, kteří se měli dopustit snad až ohrožení bezpečnosti státu, byla velmi umně využita jak Sborem národní bezpečnosti, tak Státní bezpečností (StB), a to k určitému typu politického procesu, klidně bych řekl monstrprocesu. A Fremr tam jako soudce sehrál důležitou roli,“ naznačuje.
Jakou roli měl Fremr mít, to už si poslechněte v audiozáznamu pořadu Osobnost Plus Barbory Tachecí.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.