Karel Hvížďala: Proč chce jít k volbám tak málo lidí?
Podle agentury Median u nás letos klesl historicky na nejnižší úroveň zájem o volby. Ještě před dvěma lety chtělo jít k volbám skoro 80 procent dotázaných. Počátkem letošního roku jenom něco málo přes 60 procent, v dubnu 54, v květnu už jen 53 procent. Trend je zřetelně klesající.
Je tomu opačně než v sousedních zemích, kde vyhrocenější politická situace kvůli Alternativě pro Německo – v Rakousku díky Svobodným – volební účast dosáhla bezmála 80 procent. U nás je podobná situace kvůli Babišovi (ANO), který by nejraději vládl sám a stát řídil jako svou vlastní formu, a lidé jsou laxní.
Čtěte také
Nejsnadnější odpověď, proč tomu tak je, je: Strany a státní instituce se nacházejí v latentní občanské válce, která jako zbraně využívá emoce a gesta, a ta už nudí. Jsou stále stejná či velice podobná a hlavně nepřesvědčivá, chaotická a nereflektují složitou situaci celé naší civilizace.
Hodně lidí instinktivně cítí, že tomu, co politici říkají, nemohou sami věřit – a vidí je jako špatné herce na ochotnickém představení v sokolovně v Horní Dolní.
Rozhodne tichá většina?
A to je přesně ten okamžik, kdy političtí podnikatelé vsadí na tzv. tichou většinu, která je vždy konzervativní a nestojí o změny. A právě jim začnou slibovat, že pokud budou u moci, nic nezmění – slíbí jim nesplnitelné.
Čtěte také
Taková taktika sice dlouho nevydrží, ale tichá většina je za ni vděčná – a ti, co touží po moci, ji úspěšně využijí. Zvlášť, pokud jsou staří a výhra na jedno volební období jim stačí.
Síla politických podnikatelů je výhradně v povolnosti jejich publika – probouzejí sen o pasivitě. A i ten, kdo se opírá o tyto lidi, jako u nás Babiš, prokazuje jen svoji slabost – bojí se jiné budoucnosti.
Závod o AI
Jenže na celé naší planetě probíhá kromě horkých a studených válek zásadní boj, a tím je závod o umělou inteligenci. Kdo se tohoto boje nezúčastní, s tím se nebude počítat. Bude ho čekat osud koní, jak říká Niall Ferguson ze Stanfordovy univerzity.
Čtěte také
Koně sice stále existují a mohou být dokonce velmi hezcí, ale už dávno přestali být hlavním dopravním prostředkem. Už nikdy nemohou konkurovat superrychlým vlakům a letadlům.
A podobně to bude se zeměmi a městy, která jsou sice krásná, ale přestanou být zajímavá pro stále větší počet lidí, kteří se zajímají jen o nové výtvory.
Proto je na prospektech cestovních kanceláří už častěji Tančící dům než panorama Hradčan. Budou-li nás obcházet výzkumné instituce zabývající se umělou inteligencí, jako nás po smrti Karla IV. obcházely obchodní cesty, budeme zase patřit k jiné civilizaci.
Náš starý národní kulturní model, který nejpřesněji vystihuje heslo přisuzované Švejkovi: „To chce klid“, či přesvědčení, že nejdůležitější je pohoda, by nás tentokrát mohl definitivně posunout na Východ.
Když budu volně parafrázovat Wittgensteina: Když o něčem odmítají politici mluvit, můžeme o tom alespoň psát.
Autor je publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
