Kampaň pro všechny slušný lidi. Týdny před prvními svobodnými volbami 1990

S odstupem let vzato, Václav Havel samozřejmě chtě nechtě dělal kampaň hlavně pro Občanské fórum – jako prezident z něj koneckonců vzešel a byl i jeho oficiálním kandidátem do prezidentské volby. Nově zvolený parlament měl totiž po volbách 1990 jeho prozatímní mandát získaný ještě v komunistickém Federálním shromážděním potvrdit v řádné volbě.

Čtěte také

Republika, federace, s pomlčkou? Na jaře 1990 zažilo Československo národnostní třenice kvůli názvu

Havel veřejně i inkognito

Někdy se zdálo, jako by hlavní tíha předvolební kampaně ležela především na Václavu Havlovi. V květnu 1990 se i několikrát týdně vydával na cesty po republice, i když častěji po její české části. Kromě Litoměřic tak prezident navštívil mimo jiné Olomouc, Tábor nebo Liberec. K tomu je nutno připočítat četné zastávky cestou tam i zpět, plánované i spontánní.

V každém z těchto měst se prezident pokusil vnést do svého projevu něco specifického, co souviselo s daným městem či krajem, a leckdy se mu povedlo nastolovat i kontroverzní témata.

Třeba v Liberci otevřel téma vztahu Čechů s Němci nebo velice opožděného hurá-antikomunismu, v Táboře se pokusil interpretovat pro současnost odkaz Jana Žižky, v Olomouci se dotkl problémů samosprávy a zvažovaného obnovení zemského zřízení státu.

Čtěte také

Devadesátky BONUS: V celé Sněmovně byla jediná kopírka, která se navíc přehřívala, vzpomíná na rok 1990 poslanec Benda

Ale třeba Havlova přepadová návštěva Rokycanska a tamních zemědělců patřila spíše k poněkud kuriózním výpadům do regionů. Prezident se cestou bez ohlášení zastavil na národním výboru (radnici) v Cerhovicích, kde se zajímal především o stav příprav na volby.

Hlavním cílem Havlových cest po republice ovšem bylo povzbudit lidi, aby k volbám opravdu a v co největším počtu přišli a potvrdili porevoluční směřování země.

Občanské fórum je všude

Chystané volby byly zároveň podvědomým referendem – jak o komunistické straně, tak o schopnosti Občanského fóra a jeho sesterské VPN na Slovensku dovést zemi během půl roku od listopadu 1989 k demokracii.

V polovině května 1990 bylo Občanské fórum logicky přítomné ve veřejném prostoru takřka všude, až se to jeho potenciálním volebním soupeřům zajídalo.

Čtěte také

Žádný puč nebude. Únor 1990 patřil k nejhektičtějším měsícům prvního funkčního období Václava Havla

V té době se v Československu poprvé po mnoha letech objevily i předvolební průzkumy. Zajímavé je, že se od finálního výsledku voleb občas značně lišily, například silně podhodnotily právě úspěch Občanského fóra v českých zemích.

Některé strany si už tehdy stěžovaly na malou relevanci těchto průzkumů. Patřila k nim i obnovená sociální demokracie. Její námitky, že Občanské fórum například zneužilo půlročního oslav sametové revoluce pro svou vlastní sebeprezentaci, byly sice možná relevantní, ale zároveň trochu naivní.

Tu a tam se dokonce v médiích objevily lamentace na téma pětiprocentní klauzule pro vstup do parlamentu. Při exponenciálním růstu počtu nových politických stran na jaře 1990 ovšem bylo jen dobře, že se tato norma v parlamentu přijala a udržela dodnes.

Předvolební cukr a bič

Velkým tématem jara 1990 byla pochopitelně hospodářská situace země a ekonomická reforma, která se bez ohledu na volby neměla odkládat. V jejím rámci se občané dočkali i jistého předvolebního „dárečku“, jak ho chápeme dnes.

Čtěte také

První měsíc prvního svobodného roku 1990

Federální cenový úřad (ano, takovou instituci jsme opravdu měli) totiž 24. května oznámil, že s platností od dalšího dne snižuje ceny spotřební elektroniky v průměru o 23 %. Pro představu: o 17 % se snížily ceny barevných televizorů, o 21% videorekordérů, o 17 % ceny černobílých televizorů.

Zároveň se ale od téhož dne vláda rozhodla zdražit kuřivo. Cigarety v průměru podražily o 25,6 %, doutníky o 16,5 % a „cigaretových, lulkových a dýmkových tabáků“ dokonce o 32,5 %. Chudáci lulkaři a dýmkaři…

Z toho vyplývá jasné poselství pro voliče: pořiďte si před volbami novou televizi, ale moc před ní nepokuřujte.