Jefim Fištejn: Hrozba, nebo klam?

8. březen 2018

Nedávné tvrzení ruského prezidenta Putina o tom, že Rusko disponuje jakýmisi zázračnými zbraněmi, raketami na jaderný pohon, které jsou schopné překonat jakoukoli protiraketovou obranu, a torpédy neomezeného dosahu s atomovými hlavicemi vyvolalo ve Spojených státech značně skeptickou reakci.

Filmovou animaci, kterou Putin použil coby důkaz a v níž ruské rakety útočí na Floridu, a co víc, míří přímo na letní sídlo Donalda Trumpa, Bílý dům nazval ubohým videem. Prezident Putin dle oficiálního prohlášení Bílého domu jen potvrdil to, co vláda Spojených států dávno věděla, zatímco Rusko to vždy popíralo.

A sice to, že Moskva po desetiletí vyvíjí nové systémy zbraní, a tím porušuje vlastní smluvní závazky. Pentagon ujišťuje, že je připraven k odvrácení jakékoli hrozby, avšak experti v zásadě pochybují o samotné existenci takových ruských superzbraní.

„Létající Černobyl“

Oba dva hlavní televizní kanály CNN a Foxnews uvedly, že všechny dosavadní zkoušky ruských okřídlených raket s jaderným pohonem skončily nezdarem, přičemž dvě rakety spadly kdesi v Arktidě a zamořily radiací široké okolí. To je důvod, proč ruské deníky píší o těchto raketách jako o „létajícím Černobylu“.

Je příznačné, že prezident Putin v rozhovoru poskytnutém televizi NBC již po svém vystoupení v Radě federace i přes opakované naléhání novináře odmítl potvrdit, že by zkoušky těchto raket vůbec kdy byly úspěšné.

Deník New York Times, který zprávu o Putinově vystoupení otiskl na titulní straně, jí dal opatrný název „Je Putinova ‚neporazitelná raketa‘ reálnou hrozbou, nebo je to typický ruský klam?“ Z článku vyplývá, že je to přece jenom nejspíš blafování, i když samotné pomyšlení na to, že Rusko něco zkouší, budí v Američanech určité obavy.

Dvojsečný dojem

Jefim Fištejn

Politoložka z newyorské univerzity New School Nina Chruščovová, tato vnučka kdysi populárního sovětského vůdce Nikity Chruščova, se domnívá, že máme co dělat s tradiční ruskou dezinformační hrou. Sovětští předáci odjakživa zastrašovali svět svou domnělou vojenskou převahou a připraveností zasadit zdrcující úder. Svého času dokázali vnutit Američanům mimořádně přehnanou představu o velikosti svého jaderného arsenálu.

Putin je typický vůdce ze sovětských dob. Momentálně myslí především na nadcházející prezidentské volby. Přesvědčuje své krajany, že se musí ještě pevněji semknout kolem něho jako jediného vůdce, protože Rusko je jako vždy v nepřátelském obklíčení a každý ví, že oním nepřítelem je Západ a především zlotřilá Amerika. Ta chce Rusko ponížit a pokořit, možná dokonce napadnout a rozčlenit. Putin tvrdí svým poddaným, že je schopen hrozbu odvrátit, jenže proto bude třeba ještě více si utáhnout opasky, snížit příjmy, protože jinak není možné vybudovat nejlepší vojenskou mašinérii na světě.

Celkově Putinův projev zanechává dvojsečný dojem. Na jedné straně pléduje pro svobodnou a demokratickou společnost, na straně druhé trvá na svém právu určovat, co to vlastně znamená. Ruský problém souvisí s tím, že má v erbu dvouhlavou orlici, přičemž každá hlava hledí na opačnou stranu. V brzké době poznáme, která z těch hlav vítězí – argumentuje profesorka Nina Chruščovová z newyorské univerzity New School.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.