Jak to bylo s postavením žen ve středověku? Řada z nich dokázala vládnout i spravovat majetek, říká historička

7. červenec 2025

Největší audioportál na českém internetu

Josef Mathauser: Kněžna Drahomíra, kníže Václav a Ludmila | Foto: licence Public Domain, volné dílo

Jak to bylo s postavením žen ve středověku? Řada z nich dokázala vládnout i spravovat majetek, říká historička

Postavení žen, jejich práva a emancipace jsou stále centrem pozornosti. O to překvapivější může být pohled do středověku, kdy se na scéně objevily ženy-vládkyně. A nevedly si zřejmě tak špatně, protože byly respektované a historické prameny jejich vládu nijak nezpochybňují. Je to možná náš zjednodušený pohled, že křesťanství ženu upozaďuje a o jejím životě rozhoduje hlavně muž? V pořadu Jak to bylo doopravdy ho vyvrací historička Eva Doležalová.

Účinkuje: historička Eva Doležalová
Hrají: Otakar Brousek ml., Pavel Soukup a Aleš Procházka
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Režie: Michal Bureš

„Naše představy, že ženy neměly téměř žádná práva a musely poslouchat muže, tak docela neplatí. Jejich postavení se vyvíjelo a za určitých okolností se mohla žena postavit i před soud a požadovat třeba rozvedení manželství,“ říká historička Doležalová a dodává:

„Středověk byl velmi dynamický. To, co bylo možné v raném středověku, nebylo možné na jeho konci. Vždy také záleželo na schopnostech a také finančních možnostech dotyčných žen. Z historie ale víme, že bylo více žen – šlechtičen či bohatých měšťanek –  které se dokázaly prosadit. A tak to bylo po celý středověk.“ 

Ludmila a Drahomíra

Kdo by neznal tklivý příběh Ludmily a Drahomíry, tchýně a snachy, s tragickým vyústěním, kdy byla Ludmila zavražděna. Ludmila ve svém životě vládla českým zemím dokonce dvakrát: nejprve po smrti svého manžela knížete Bořivoje, pak po smrti syna Vratislava. V té době vládla také její snacha Drahomíra.

Čtěte také

„Obě ženy byly energické, vládychtivé a konflikt mezi nimi byl nevyhnutelný. Neumíme ho přesně datovat, ale začal zřejmě hned po příchodu Drahomíry do Prahy a svou roli mohlo sehrát také křesťanství. Ludmila tíhla k bavorskému křesťanskému ritu, Drahomíra pak k saské tradici. A to souviselo také s politikou: do kterého centra, zda do Bavorska, či do Saska, upře český panovník svou pozornost a o které se bude opírat ve své politice směrem na Západ.“

Vztahu obou žen bezpochyby neprospělo ani uspořádání poměrů ohledně výchovy a péče o nezletilé syny Drahomíry a zesnulého Vratislava. Velmožové rozhodli, že se poručníkem stane kněžna Ludmila a se o výchovu dětí měly starat obě dvě ženy, konstatuje historička. A doplňuje také jejich osobností nastavení:

„Obě tyto ženy si byly vědomy svých možností a kvalit. Ostatně Ludmila už podobnou situaci zažila po smrti svého manžela Bořivoje. Synové byli nezletilí a české země byly ve vleku Velké Moravy, jejíž panovník Svatopluk dokonce obsadil české území. Ludmila s ním vyjednávala a právě tehdy se stala kněžnou-političkou středověku.“  

Krvavá tečka

O pomyslném tahu na branku u Drahomíry zřejmě také nikdo nepochybuje a snaha neztratit svůj vliv na výchovu synů a zároveň uplatnit své vládcovské ambice potvrzují, že také ona byla ženou s politickými ambicemi a schopnostmi.

Krvavou tečkou za jejich soupeřením je 15. září 921, kdy je kněžna Libuše zavražděna.

Svatá Ludmila a její vnuk Svatý Václav v kostele svatého Cyrila a Metoděje v Olomouci. Idealizované zobrazení. (

Do naší historie, legend a kronik tak vstupuje vyobrazení těchto dvou žen v jistém protipólu: zbožná Ludmila a zlovolná Drahomíra. Bohužel na potvrzení, nebo vyvrácení tohoto obrazu máme jen velmi úzký manévrovací prostor, protože dokumenty nejsou k dispozici. Celý sled událostí ale potvrzuje jistou výjimečnost obou žen, které byly věkově o generaci vzdálené.

Na otázku pořadu Jak to bylo doopravdy – zda v naší staré historii byly také ženy političky, host pořadu historička Eva Doležalová odpovídá:

„Rozhodně byly, ale středověcí králové a knížata by se mnou možná nesouhlasili. Řada žen tehdejší doby dokázala velmi suverénně spravovat zemi či rodinný majetek. A středověká společnost s tím tak velký problém neměla, naopak dokázala po jistou dobu i poslouchat.“       

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.