I okupanti měli svou rozhlasovou stanici. Vltava vysílala od 21. srpna 1968 z NDR
Jak je možné, že německá Vltava věděla o naší budoucnosti víc než samotní politici? Víme už o srpnových událostech roku 1968 opravdu všechno?
„Asi něco zcela neznámého ve vztahu Praha-Moskva už historici nenajdou. Je ale čas na analýzu osobních zážitků těch, co u toho byli,“ říká rozhlasový redaktor a dokumentarista David Hertl.
V archivech Českého rozhlasu se dochovalo velké množství záznamů vysílání, a to nejen krizových srpnových dní.
Velkým objevem ale pro nás byly záznamy stanic, které provozovali sami okupanti. Nejznámější byla stanice Vltava, která začala vysílat hned ráno 21. srpna 1968 z Německa.
David Hertl
Její sídlo bylo v Berlíně, ale vysílač měli v Drážďanech. Byla to prý propaganda, na začátku vysílaná velmi špatnou češtinou, ze které si Čechoslováci nic moc nedělali.
„Nejhorší na tom je, že když se do záznamů zaposloucháte, tak to, jak se v Československu pak mluvilo po dubnu 1969, tedy po nástupu Gustáva Husáka, to Vltava vysílala už v srpnu až září 1968. Obraty, formulace i názorové postoje jsou úplně stejné. Asi měli východní Němci velmi dobré spojení s Moskvou.“
Vysílání Vltavy nakonec skončilo, ale až v únoru 1969. „Stačila ještě velmi svérázně okomentovat smrt Jana Palacha, ale k Husákovi se už nedostala.“ Zajímavé taky je, že všichni v berlínském rozhlase, kteří se na vysílání Vltavy podíleli, pak dostali poukazy na nákup nového Trabantu. A bylo to kolem 80 lidí.
Rakousko se bálo
Dějiny se tak už přepisovat nebudou, přesto Hertla zaujala osobní statečnost tehdejšího rakouského velvyslance v Praze a pozdějšího prezidenta Rudolfa Kirchschlägera.
„Rakousko se invaze hodně bálo. Dokonce se připravovali na to, že se Sověti nezastaví na hranicích a pokusí se vrátit do své původní okupační zóny, kterou tam dřív měli. Vystupovali tak mimořádně opatrně,“ popisuje dokumentarista.
Nabádali tak i svého velvyslance Kirchschlägera, aby nerozdával rakouská víza jako na počkání. „On ale neposlechl, protože jinak by se prý ocitl v největším rozporu se svým svědomím.“ Nakonec „rozdal“ na 80 tisíc víz a dohromady přes Rakousko emigrovalo po roce 1968 přes 200 tisíc Čechoslováků.
Související
-
Zemřel propagátor kosmonautiky Pavel Toufar. Poslechněte si poslední rozhovor u Lucie Výborné
V březnu letošního roku vzpomínal na let Vladimíra Remka do vesmíru. „Tenkrát jsem to sledoval jako běžný divák, posluchač,“ vyprávěl novinář.
-
Srpnové události 1968 zažili jako studenti v Moskvě. Dodnes...
V srpnových dnech roku 1968 se mezi rozporuplnými vztahy Rusů a Čechů zrodilo i velké přátelství. Miloš Straka ze Žďáru nad Sázavou byl v té době v Rusku na výměnné...
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
