Dokud člověk neopustí své postoje oběti, nemůže se změnit, tvrdí kněz a etik Marek Orko Vácha

25. únor 2025

Největší audioportál na českém internetu

Marek Orko Vácha, kněz | Foto: Anna Rychnovská, Český rozhlas

Poslechněte si celé Hovory Renaty Kalenské

Útěky od odpovědnosti jsou nejstarším lidským pokušením, tvrdí kněz, etik a biolog Marek Orko Vácha v rozhovoru, který byl natočený ještě před jeho odvoláním z akademické farnosti v Praze.

Čtěte také

„Různé výmluvy, například na to, že za své chování člověk vlastně nemůže – a viní své geny, prostředí, rodiče, společnost a hledá vinu za své činy jen kdesi kolem sebe –, se totiž postupem času stávají sofistikovanější. Dokud neopustíte postoje oběti, nemůžete se změnit,“ dodává v pořadu Hovory. 

„Pochopitelně a samozřejmě nás prostředí ovlivňuje, stejně jako nás ovlivňují naše geny. To není tak, že bych se tomu smál a říkal si, že každý člověk je tabula rasa a všichni se rodíme na stejné startovní čáře, protože to pravda není,“ vysvětluje kněz. 

Za selhání geny nemůžou

„Pokud totiž mám rodinu, která je různým způsobem rozbitá, prožiji špatné dětství apod., tak mně to život ovlivňuje. Tomu se v žádném případě nesměji a nechtěl bych, aby to tak vyznělo.“ 

Čtěte také

„I geny ovlivňují i moje myšlenky – nejen hmotné struktury, jako je třeba ruka apod., ovlivňují dokonce i způsob, kterým myslím.“ 

„Chci tím říct, že nad tím vším ještě je to, co můžeme pracovně nazvat svobodou. To znamená, že s tím, co jsem dostal do vínku, se můžu porvat, můžu v rámci psychoterapie zkusit přijít na své kořeny, můžu to zkusit rozklíčovat nebo se zkusit přijmout takový, jaký jsem. Ne ale to, aby se z toho stal akt hluboké rezignace.“ 

„Čemu se ale opravdu posmívám – a chci se tomu posmívat nahlas –, je to, že nejrůznější moje životní selhání, pády apod. svaluji na někoho jiného, na něco jiného,“ dodává Orko Vácha. 

Celé Hovory Renaty Kalenské o sebelítosti a společenství oběti, najdete v audiozáznamu.

autoři: Renata Kalenská , lup

Související