Covid úplně vymaže vše, co jsme v genderové rovnosti vybojovali za poslední dvě dekády, míní socioložka Linková

26. leden 2022

„Pandemie zvýraznila nerovnosti, se kterými jsme se potýkali už dřív. Všechno to vystoupilo hodně na povrch. Takže teď vidíme nerovnosti v rozdělení péče o děti i to, co všechno v době lockdownů spadlo na bedra žen,“ říká socioložka Marcela Linková, vedoucí výzkumného oddělení Národní kontaktní centrum – gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Na jedné straně jsou podle socioložky velmi silné argumenty, které říkají, že to, co jsme z hlediska genderové rovnosti vybojovali od 70. let, případně za poslední dvě dekády, covid naprosto vymaže.

Společnost se do stavu, ,jak to bylo dřív‘, už nevrátí.
Marcela Linková

„Jak z hlediska rozdělení péče o děti a většího směřování k rovnosti dělby mezi partnery, ale i z hlediska trhu práce. Protože vidíme, že ty segmenty trhu, na který covid a lockdowny nejvíc dopadaly, jsou ty, kde pracují ženy.“

Čtěte také

Druhá možnost je, že by covidová krize naopak mohla muže a otce vést k uvědomění si náročnosti rolí žen a matek. Podle socioložky Linkové právě kvůli těmto odpovědím provádějí velký sociologický průzkum po celé Evropské unii.

„Ale když se dřív dělaly výzkumy, jak společnost reaguje na velké změny – například na ekonomickou krizi v roce 2008, nebo zdravotní krizi v případě šíření eboly –, tak se ukazuje, že společnost se do stavu, ,jak to bylo dřív‘, už nevrátí.“

Role rodičů není vyvážená

Připomíná, že v dobách karantén, lockdownů a online výuky nebyla role rodičů v rodinách s malými dětmi vyrovnaná.

„Jeden zajímavý výzkum z Nizozemí ukazuje, že na počátku pandemie byl podíl mužů, kteří se víceméně vyrovnaně starali o děti, a to na úrovni asi 23 procent. Pak, v období mezi květnem a červnem 2021 číslo vystartovalo na 31 procent. Takže došlo k nárůstu otců, kteří víc participovali na péči, a pak to začalo klesat. V září už to bylo 21 procent a v listopadu 18 procent,“ vypočítává.

Obory, kde pracují ženy, byly déle zavřené. Stát se staral o výrobu, kde víc pracují muži.
Marcela Linková

Přesné vysvětlení výzkumu zatím Linková k dispozici nemá, osobní názor popisuje slovy: „Muži si možná uvědomili, že je to strašně náročné, ale také mohlo docházet k jejich návratům do práce, takže byli na trhu práce. Je dobré si uvědomit, že rodiny nejen u nás, v celé Evropě dělají i racionální a ekonomická rozhodnutí. Takže ten, kdo vydělává méně peněz, se stará i o děti. Tak, aby byl dopad na rodinu co nejmenší.“

Pandemie víc dopadá na ženy

„A tady je to velké riziko pandemie z hlediska dosahování nějaké změny. Protože současný stav ekonomiky nejvíc dopadá na rodiny. A to vůbec nehovořím o samoživitelkách. To je segment sám pro sebe, který naše vláda naprosto podcenila. To, co se stalo samoživitelkám v této zemi, je něco otřesného. Také si musíme uvědomit, že obory na trhu práce, kde pracují ženy, byly déle zavřené, a stát se staral o výrobu, kde víc pracují muži,“ podotýká socioložka Marcela Linková.

Čtěte také

Když uvažuje dál, tvrdí, že pokud bude trh práce stále oslabený, nebudou přibývat nové pozice pro ženy, takže se ani nebudou mít kam vracet. Navíc k nim zaměstnavatelé mohou  přistupovat, jako že „nevíme dne, ani hodiny, kdy budou děti zas v karanténě apod., takže dopad pandemie víc pocítí populace žen.“

Socioložka by přivítala, kdyby se ženy ozvaly, zároveň podotýká, že na to nemají energii a čas. „Protože lidé fungují ve strašném časovém presu. Jak se neustále vracejí covidové vlny, jak nejasné podmínky máme kolem fungování škol, karantén a tak dál. Nemůže mít na to nikdo čas.“

„Na začátku pandemie jsem měla velice optimistické vyjádření, které následovalo po zveřejnění průzkumu o postavení žen lékařek, který prokázal obrovskou míru sexismu a ponižování v českém zdravotním systému. Myslela jsem, že pandemie dá do popředí jejich důležitost, a to i zdravotních sester plus dalších profesí, které se starají o dlouhodobě nemocné a seniory.

Čtěte také

A že nám konečně dojde, jak zásadní tento segment trhu práce je. Takže by si zasloužil řádné pracovní podmínky a respektující přístup. To, bohužel, tady nevidíme. I samy zdravotní sestry a lékařky nyní reflektují, jak jim na začátku lidé děkovali a tleskali, teď se množí útoky.“

Linková připomíná, že v Česku i EU tvoří ženy ve zdravotnictví většinu. „Zejména na pozicích zdravotních sester, na kterých celý ten systém v podstatě stojí je žen 70 i víc procent,“ uzavírá socioložka Marcela Linková.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.

autoři: Barbora Tachecí , lup

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.