Česko-slovenské vztahy napraví až nová vláda, věří SPD. Vše funguje, jak jsme byli zvyklí, tvrdí ODS
Jaké jsou aktuální česko-slovenské vztahy? Diskutují poslanci Jiří Kobza (SPD) a Petr Beitl (ODS)
Ministr zahraničí Jan Lipavský se v úterý setkal se svým slovenským protějškem Jurajem Blanárem. „Slovensko je náš nejdůležitější soused a partner. Přerušení mezivládních konzultací považuji za strašlivou chybu této vlády,“ kritizuje pro Český rozhlas Plus poslanec Jiří Kobza (SPD). „Česko-slovenské vztahy fungují na všech úrovních, jak jsme byli zvyklí,“ ujišťuje místopředseda zahraničního výboru Petr Beitl (ODS).
Jak hodnotíte aktuální česko-slovenské vztahy?
Petr Beitl (ODS): Pokládám je za dobré. Nejsou na vládní úrovni, ale jinak fungují na všech úrovních – na úrovni ministrů, výborů, parlamentní demokracie, kulturní výměny. Přesně tak, jak jsme byli zvyklí.
Čtěte také
Jiří Kobza (SPD): Svoboda a přímá demokracie vyzývá vládu po všech aférách k demisi jako celek. Toto řeší i česko-slovenské vztahy, protože si nemyslím, že za současné vlády dojde k nějakému posunu.
Za čtyři měsíce, po volbách s novou vládou, ke změně určitě dojde, protože Slovensko je pro nás nejbližší partner, nejdůležitější soused. Otázka celé politiky střední Evropy a Visegrádské čtyřky se bude odrážet od toho, co se tady stane po volbách.
Čím jsou důležité mezivládní konzultace? Bylo jejich přerušení chybné? A je potřeba je obnovit?
Beitl: Nebyl to Petr Fiala (ODS), kdo vykopal příkopy. Premiér Robert Fico (Směr) na sklonku roku 2023 významně přehodnotil zahraniční politiku směrem k Evropě, Rusku a Číně. Inspiroval se asi v Maďarsku Viktora Orbána a jeho názory vrcholily tím, že se účastnil oslav výročí války na Rudém náměstí.
To jsou gesta, se kterými se ztotožňovat nebudeme. I kdyby v dobré víře vlády zasedly proti sobě, tak tam tato témata budou viset. A jak chcete garantovat, že některý z těch třiceti lidí kolem stolu nezneužije situaci a nezačne si tam jet nějaká svá témata, které mohou jednání úplně rozbít?
Kobza: My tyto věci vidíme dost jinak než poslanec vládní strany, protože názor na řadu věcí, jak ho prezentuje premiér Fico, je nám poměrně blízký. Lidé spolu mají jednat, dívat se na sebe ne přes mířidla, ale přes jednací stůl. Cesta pokračování války na Ukrajině není správná, protože nikam nevede.
Věřím, že až přijde nová vláda, budou tyto problémy odstraněny, protože budeme hledat společnou cestu, jak se dobrat bezpečnosti a míru. Tyto negativní jevy v našich vztazích budou zapomenuty.
Oživit V4?
Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár (Směr) na schůzce s českým ministrem zahraničí Janem Lipavským mluvil o tom, že obě země mají skoro stoprocentní shodu, co se týká pohledu na Ukrajinu, respektive na mírové řešení, ale rozdílné pohledy na to, jak ho dosáhnout. Odpovídají podle vás tato slova reálné zahraniční politice obou zemí?
Beitl: Jsem rád, že jsou ty pohledy podobné. Připomněl bych ale, že během českého předsednictví byl i summit premiérů Visegrádské čtyřky v Praze, kde se ukázalo prohloubení názoru mezi blokem Česko a Polsko proti bloku Slovenska s Maďarskem.
Čtěte také
Vítám každé vstřícné gesto. I když máme názory podobné, zásadně se rozcházíme v některých kruciálních a důležitých argumentech.
Všichni chceme, aby válka skončila, ale my máme za to, že má skončit tak, aby se Rusku to válčení nevyplatilo. Druhá strana má názor, že má skončit za každou cenu – to znamená, že se to Rusku vyplatí a bude motivováno k dalším útokům. A tam já vidím zásadní rozdíl.
Kobza: Vidím jako obrovskou tragédii, že mírová dohoda už byla na stole v dubnu 2022 v Istanbulu, ale jednání byla přerušena na tlak Západu a nyní po třech letech a statisíci mrtvých se fronta vrací v podstatě tam, kde byla. Pakliže válka nikam nevede, je zapotřebí hledat jiná řešení.
Na dohodu musí být dva. Ukrajina ztrácí každým dnem, tak by měl být její primární zájem v tom, že se přestane střílet, udělá se příměří a začne se jednat. Protože každý den, který se nebude bojovat, nebude ruská armáda postupovat, tak de facto Ukrajina vítězí.
Čtěte také
Robert Fico vyzývá k oživení Visegrádské čtyřky. Posílit spolupráci chce i nový polský prezident Karol Nawrocki. Má toto uskupení budoucnost?
Beitl: Česká republika se v rámci svého předsednictví pokusila dát čtyřku dohromady, ale nefungovalo to. V rámci polského předsednictví byly příkopy považovány za tak hluboké, že se V4 nesetkala. Ale my jsme připraveni k jednání, a pokud bude svolána, tak se zúčastníme.
Je tady ještě slavkovský formát – Česko, Slovensko a Rakousko – a ten bych považoval taky za velmi vhodný. Platformy máme, jsme připraveni k vyjednávání, jenom bychom potřebovali z druhé strany vidět vůli otupit ostří sporů.
Musíme se sjednotit v některých pohledech na bezpečnost Evropy. Anebo jsme dobří sousedé, kteří se ve všem neshodnou, a tak si spolu povídáme, ale nemusíme se navštěvovat a plácat po ramenou.
Čtěte také
Kobza: Pokud máme rozdílné názory, je nutné je diskutovat, ne praštit dveřmi a tvářit se uraženě. A to ve chvíli, kdy dochází k velmi nevybíravým útokům na slovenské představitele, je kritizován jejich premiér a slovenský názor je tedy poměrně roztrpčený.
Měla by tu být snaha najít společné řešení a vyříkat si to třeba v rámci slavkovského formátu anebo V4. Ale většina států už má po volbách, s výjimkou České republiky.
Tudíž je spíš otázka, jak by se k tomu stavěla česká delegace. Dejme tomu ještě čtyři měsíce a uvidíme, bude líp.
Více podrobností si můžete poslechnout v záznamu celé diskuse.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
