Česká republika: druhé čtvrtletí. Rozhlasové ozvěny jarních dnů roku 1993
V dnešním Archivu Plus se vrátíme zpátky o rovných 30 let. Tedy do jara roku 1993, druhého čtvrtletí existence samostatné České republiky. Bylo jasné, že už pár měsíců po rozdělení federace se Česko a Slovensko ubírají vlastní cestou. V Čechách proběhla první výstražná stávka železničářů.
V Evropě ve druhém čtvrtletí roku 1993 vzplanul boj o maso a mléko. Respektive o embargo na vývoz masných a mléčných výrobků z východoevropských zemí do států Evropského společenství.
Čtěte také
Komentátoři mluvili o malé obchodní válce a jednotlivé východoevropské státy přicházely s reakcemi. Spor se ale dočkal nečekaného rozuzlení na počátku léta. Ukázalo se totiž, že slintavka a kulhavka, příčina embarga, není u nás, ale naopak v zemích Evropského společenství.
Některé profesní skupiny nebyly spokojené s výší mezd. 19. května v časných ranních hodinách proběhla první výstražná stávka na železnici. Na dráze se v České republice stávkovalo od roku 1993 několikrát. Většinou šlo o krátkodobé výstražné stávky v trvání maximálně hodin. V roce 1997 ale stávkovali železničáři dokonce pět dní.
Krvavý první máj v Moskvě
V podstatě až do konce 90. let probíhalo dělení majetku mezi Českou a Slovenskou republikou. Koncem května 1993 spor o českou pohledávku vyhrotil slovenský premiér Vladimír Mečiar svými neuváženými výroky pro týdeník Der Spiegel o plynovodu jako karty při vyjednávání s Českou republikou.
Čtěte také
Slovenský premiér v rozhovoru pohrozil, že kohoutky může zavřít, pokud Václav Klaus bude nadále považovat slovenské nároky na zadržování zlata za absurdní. „Češi by neměli zapomínat, že všechna energie, kterou dostávají, vede přes Slovensko. Kdyby nastala porucha v dodávkách ropy, nevydrželi by to déle než deset dní.“ Diplomacie naštěstí zafungovala a zůstalo jenom u výhružek.
Čtvrtý porevoluční 1. máj se u nás slavil demonstracemi. Proti rozpadu Československa demonstrovali na nepovolené manifestaci příznivci Sdružení pro republiku zablokováním dálnice D2. A na pražském Střeleckém ostrově protestovali zejména odpůrci vojenské služby. Už v červenci 1993 byla povinná vojna zkrácena na 12 měsíců.
O dost bouřlivější byl první máj v Moskvě. Házely se tady dlažební kostky a rozbíjely výlohy. Celkem bylo 140 zraněných, pět milicionářů skončilo ve velmi vážném stavu v nemocnici.
Čtěte také
Krvavý první máj v Moskvě byl reakcí ruských nacionalistů na výsledky referenda o důvěře prezidentovi a parlamentu, ve kterém zvítězil Boris Jelcin a jeho ekonomický program. Devadesátá léta byla v Rusku zkrátka divoká. Únosy poslanců byly skoro na denním pořádku.
Jako každé jaro ale žili Češi i v roce 1993 také hokejem. Na mistrovství světa naše reprezentace poprvé nastoupila bez Slováků. Česko nakonec bronzovou medaili získalo. Zato Slovensko se na hokejovém šampionátu neprobojovalo ani do hlavní skupiny.
Druhé čtvrtletí roku 1993 si připomeneme prostřednictvím zpravodajských relací Českého rozhlasu.
Související
-
Značka Made in Czechoslovakia žije i 30 let po rozdělení Československa. Co jí stále dává zvuk?
„Když jdete na trhy, kam jsme se probojovali až po listopadu 1989, jako jsou například Spojené státy, tak tam už je to Česká republika nebo Czechia,“ říká Radek Špicar.
-
Rozdělení Československa nevědomky odstartoval Václav Havel
„Národnostní otázka je velmi citlivá otázka dneska,“ říkal už v létě roku 1989 ve svém slavném projevu z Červeného Hrádku tehdejší generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš.
-
Daniel Kroupa: Rozdělení Československa po 30 letech
Rozdělení Československa je téma, k němuž se nerad vracím. Považuji je za největší neúspěch transformace naší republiky od totalitního režimu k demokratickému státu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
