Česká aristokracie byla nesmírně zadlužená. Na dluh tehdy žili všichni, takže nic nového, říká historik Čechura

„I když si syn koupil od otce grunt, tak ho splácel třeba 30 let. Čili nejen naše postmoderní společnost je dluhová, ale i naši předkové včetně šlechty, církevních institucí, všichni v podstatě žili na dluh,“ dodává v pořadu Hovory.

Čtěte také

Nelíbí se mi, jak jsou konstruovány dějiny, zlobí se historik Jaroslav Čechura

Neproduktivním utrácením vypůjčených peněz prosluli podle historika poslední dva Rožmberkové.

„Také se domnívám, že utrácela Polyxena z Lobkovic, rozená z Pernštejna, která si uměla půjčit ohromné prostředky – a nesplácela je, dokonce ani úroky, až když bylo nejhůř. A je tady i strašně zajímavá věc, o které jsem dlouho nevěděl, a to že dluhy uzavřené před Bílou horou, nesly svou platnost i po Bílé hoře. Takže Polyxena musela splatit i některé staré půjčky, které udělala před léty,“ popisuje.

O stříbrném pokladu Petra Voka z Rožmberka ale panuje velký mýtus.

Čtěte také

Češi a jejich aristokracie. Cesta z monarchie k republice přinesla i zákaz šlechtických titulů

„Jeho archivář Václav Březan (asi 1568 až asi 1618) zaznamenal, že aby získal odchod vojska při vpádu pasovských v roce 1611, rozpustil Vok rodinný poklad. Zřejmě to byla místnost plná stříbra, představuji si to jako stříbrné nádobí atd., ale to je trošku mýtus. Protože jak archivář ctil svého pána, trochu přeháněl. Realita byla taková, že použil pouze část pokladu a část zůstala na pány ze Švamberka, kteří byli dědici a následovníky Rožmberků.“

Přesným opakem dlužníků v řadách českých aristokratů byl rod Smiřických. „To je velmi zajímavé. Myslím, že to bylo jejich orientací náboženskou, která je vedla ke střízlivosti, protože existuje stará teze protestantismus rovná se nastupující kapitalismus. A Smiřičtí už měli západoevropské vzdělání a neutráceli za luxus a ani svá sídla nevydávali za jejich zámky, ale za své domy. Skutečně pak měli fantastické finanční přebytky.“

Půjčovali si od židů

Typickým věřitelem šlechtice byla pak podle historika skupina nižší šlechty. Lidí, kteří se přímo specializovali na půjčování peněz.

Čtěte také

Vácha: Mohou vzniknout různé druhy lidí, geneticky pozměněná aristokracie. Nevíme, co se v Číně děje

„Oni nehospodařili, neměli žádná pole, pivovary atd., ale hospodařili s penězi. Další důležitou skupinou byli židé. Zaujalo mne, co jsem objevil, a to že právě poslední Rožmberkové, a zejména Petr Vok, si hodně půjčovali od pražských židů. A jejich lichva byla někdy až 25 procent. A Vok byl velmi liknavý k tomu, aby splácel některým nižším šlechticům, ale židovským půjčkám takzvaně vždy dostál na minutu.“  

Celé Hovory Vladimíra Kroce najdete v audiu. Dozvíte se mj. to, co měli společného čeští králové počínaje slavným Otcem vlasti Karlem IV., slavné šlechtičny a šlechtici. (repríza)