Zvířata lidským koronavirem neonemocní, atmosféru ve společnosti ale vnímají, říká veterinářka

Zvířata podle ní mají svůj vlastní koronavirus. „Příznaky jsou podobné jako u toho lidského, ale není to jeden a ten samý virus,“ upozorňuje veterinářka.

Čtěte také

Stejně jako se covid-19 dostal na člověka ze zvířat, může se šířit i naopak. Nejnáchylnější jsou kočky, tvrdí veterinář

Některé nemoci jsou ale z člověka na zvíře přenosné. „Třeba když má majitel angínu, může přijít pes s angínou také. Protože bakterie nejsou tak druhově specifické, mohou trpět oba dva tím samým,“ vysvětluje Barboře Tachecí a nabízí příklad:

„Měli jsme kočku, která měla mikoplazmovou infekci, což je bakterie způsobující i zápal plic nebo zánět spojivek. A měli to oba dva. Jak kočka, tak majitel.“

Přestože zvířata lidským koronavirem neonemocní, atmosféru ve společnosti ovlivněnou pandemii vnímají. „Protože majitelé mají najednou home office a jsou se svými psy a kočkami doma mnohem častěji. Některé kočky by raději měly doma klid, naopak psi to kvitují, protože jsou to smečková zvířata. Takže jsou nadšení, že jsou majitelé doma,“ popisuje veterinářka.

Problém pak ale vzniká, když se majitel vrátí do práce. „Když víme, že za čtrnáct dní nebo za měsíc půjdeme zpět do práce, měli bychom psa postupně navykat. Tak, že bude chvíli doma sám a postupně to prodlužovat,“ radí.

Konejšivé signály

Martina Načeradská se mimo jiné věnuje dermatologii, stomatologii a psychologii zvířat, vede štěněcí školku a učí majitele, jak psům lépe rozumět. „Někdy kolem roku 2009 jsem poprvé potkala Turid Rugaasovou, která objevila takzvané konejšivé signály neboli komunikaci mezi psy. Všechny její knížky jsem přečetla jedním dechem. Strašně mi to pomohlo i v práci,“ popisuje.

Čtěte také

Psi si Vánoce užívají, lidské jídlo je ale ohrožuje na zdraví, varuje veterinář

Je to jednoduchý jazyk, který psi mezi sebou používají. „Jsem schopná přečíst, jestli je pes nervózní, jestli se bojí, jestli se bude chovat agresivně. Podle toho k nim mohou přistupovat, což je pro mě obrovská úleva v práci. A ty úžasné konejšivé signály učím i studenty ve škole,“ podotýká.

Když například pes přijde do ordinace a olizuje se, nebo sedí a nechce k veterináři, nebo zívá, jsou podle Načeradské signály, kdy říká: bojím se tě, není mi to úplně příjemné.

„K takovému psu musím přistupovat obloukem, naznačit, že mu nechci dělat žádný problém. Nekoukám na něj přímo. My lidé máme oční kontakt rádi, ale u psa to je velmi neslušné. Ustrašený pes to může vyrozumět jako hrozbu. Metr před ním si sednu na bobek, natáhnu ruku a počkám, až k ní přijde,“ vysvětluje.

Trpělivost, důslednost a laskavost

V jaké je pes pohodě, pozná veterinářka i při procházce v parku. „Přiznám se, že manžel už se mnou po parku chodit nechce, protože pořád upozorňuji: támhleten dělá tomu psu tohle, podívej se, jak ho škrtí na obojku,“ směje se.

Čtěte také

Zasahujeme do divočiny, proto se setkáváme s viry, které zvířata přenášejí

Zkoušela pejskařům chyby i vysvětlit, ale prý bez úspěchu. „Oni to nechtějí slyšet. Takže jsem přešla do fáze, že počkám na ty, kteří si za mnou přijdou do ordinace pro radu. Protože to jsou lidé připraveni vnímat. Jejich psům mohu pomoct. Ale u lidí v parku, které náhodně potkám a kteří o radu nežádají, tak to moc nemá smysl. Oni si raději vyslechnou radu od jiného pejskaře,“ konstatuje.

Aby byl pes v pohodě, je podle veterinářky důležité, aby se k němu majitel choval hezky, byl důsledný, ale zároveň laskavý a trpělivý. Nejčastější chybou lidí je právě netrpělivost. „Chceme všechno hned. A jsme nedůslední. Jednou mu řekneme ‚toto můžeš‘ a jednou ‚toto nesmíš‘ a je to pořád ta samá věc. Zvíře potom nechápe,“ popisuje.

Připomíná, že podle vědeckého bádání je pes schopný naučit se 200 slov. „Když si to ale člověk vyplýtvá na pěti povelech, pak bude říkat, že je pes blbý. Protože jednou zavelí sedni, jindy sedni si, nebo ke mně, k noze… Ten pes se pokaždé učí povel znovu. Když je člověk nekonzistentní i v rámci komunikace se psem, je pes z toho nešťastný,“ vysvětluje veterinářka Martina Načeradská.

Jak často vyhledávají čeští pejskaři pro své psy psychologickou pomoc? Mají psi sklony k depresi? V čem nejčastěji dělají majitelé psů chyby?

Nejen na tyto otázky odpověděla Barboře Tachecí.