Zuzana Válková: A všecky si vás kúpím, když se mně bude chtít
Nechtěli ho pustit ke stolu, a tak si ten stůl koupil. A pro jistotu i s domem, ve kterém se stůl nachází. Řeč je o jednom z nejslavnějších podnikatelů světa, Elonu Muskovi, a jeho poslední akvizici, jíž je sociální síť Twitter, kterou si před pár dny pořídil za úhledných 44 miliard dolarů.
Stejnojmenná společnost vlastnící platformu, která před lety pomohla rozpohybovat revoluce, má vliv na volební výsledky, změnila fungování médií i třeba způsob, jakým mezi sebou sdílíme vtipy, zprvu Muskovi kladla odpor. Jenže některé prkenice jsou těžší než jiné, a má-li člověk dost odhodlání k tomu, aby poslal vlastní raketu do vesmíru, shromáždit právníky na nákup jedné, byť slavné firmy působí trochu jako technikálie.
Čtěte také
Tématu se mezitím ujali odborníci, od ekonomů až po milovníky technologií. Došlo na spory mezi fanoušky Muskových vizí, americkými liberály i konzervativci, kteří si od Muskova vstupu do firmy slibují návrat někdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa na Twitter, odkud ho vedení vykázalo po loňském útoku na Kapitol. Přes to všechno se zdá, že hovor o vlivu hrstky jednotlivců na kondici západních demokracií pořád ještě „není nás všech“ – náleží spíš hrstkám expertů. Neměli bychom být trochu nervóznější? Aspoň cvičně?
Má-li člověk tendence pochybovat o tom, zdali se netrápí problémy, které ve skutečnosti neexistují, zkusí se jich nejdřív zbavit samostudiem. V americkém deníku Wall Street Journal se dovzdělá o podivuhodné cestě Elona Muska za penězi, které k nákupu Twitteru shromáždil, a co jejich přesypávání z jednoho prasátka do druhého udělalo s finančními trhy. Například s hodnotou akcií společnosti Tesla, jejichž část Musk po jistém zdráhání prodal (krátkodobě oslabily), anebo s hodnotou akcií Twitteru, které nakoupil (ty zase posílily).
Nástroj, který umí rozpohybovat revoluce
V druhém kroku se může seznámit s vlivem sociálních sítí na zdraví západních demokracií. Málokteré médium se vzestupu digitálních mocností a rozkladu porozumění mezi lidmi věnuje tak vyčerpávajícím způsobem jako americký magazín The Atlantic. Pokud jste ještě dnes neměli depresi z toho, co s námi – a nám – sociální sítě dělají, mohu vřele doporučit.
Čtěte také
Pak je tu mimořádně zajímavý aspekt Muskovy osobnosti, nejlépe zprostředkovaný lidmi, kteří se k němu dostali na menší vzdálenost než pět metrů: Muskovy fascinované profily z magazínů Rolling Stone nebo Business Insider nám dají nahlédnout, že Musk je ve svém vizionářství něco mezi Stevem Jobsem, Ježíšem Kristem, rockovou hvězdou a Marťanem.
Otázky Muskovy intelektuální připravenosti zabývat se svobodou slova, což je jeho údajná motivace k nákupu Twitteru, zase průběžně pojednává magazín New Yorker. Ten analýzou jeho veřejných vystoupení dospěl k závěru, že kdybyste dnes zaklepali na dveře chytřejšího souseda, není vyloučeno, že se o nuancích tohoto velkého a starého sporu dozvíte víc.
Je-li člověk spíš plachý, nechá svůj podiv nad vlivem jednoho muže na celé lidstvo rozpustit v záplavě jednotlivostí a upokojí se vědomím, že „celá věc je poněkud složitá“. Zkusí vytěsnit vzpomínky na snahy vysvětlit Marku Zuckerbergovi, zakladateli Facebooku, že některé vlastnosti jeho vynálezu nás vedou, eufemisticky řečeno, do loje.
Má-li ovšem smůlu, jedna otázka se mu bude vracet pořád dokola: Opravdu není ani trochu divné, že když se samojediný pán se zvláštním smyslem pro humor zabejčí, dokáže si během měsíce opatřit globální nástroj, který umí rozpohybovat revoluce, ovlivňovat volby i způsob, jakým si vyprávíme vtipy?
Autorka je publicistka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
