Zub o velikosti špendlíku patřil našemu příbuznému z druhohor. Byl to malý savec

23. květen 2026

V Coloradu se našel zub zatím nejranějšího známého předka či příbuzného dnešních primátů, tedy i člověka. Drobný savec zvaný Purgatorius nese jméno podle Očistcové hory, prvního naleziště tohoto druhu v Montaně. Úspěšně se šířil po světě po vyhynutí dinosaurů. Z dosavadních nálezů vědci vykonstruovali, že náš někdejší předek či příbuzný bylo zvíře, které se nejspíš podobalo dnešní taně. To je malý asijský hmyzožravý savec.

„Stolička už naznačuje všežravost, což by byl krůček k primátům. Oči po stranách hlavy nebo protáhlý čenich na primáty ještě neukazovaly,“ uvažuje zoolog Miloš Anděra.

V desítkách milionů let staré hornině muselo být obtížně Purgatoriovy ostatky nalézt.

„Ten zub je opravdu titěrná záležitost, mluvíme o rozměrech 1,5 až 2,5 milimetru,“ upozorňuje Anděra.

Zoolog Miloš Anděra, moderátorka Martina Mašková, student Dalibor Libus a primatolog Stanislav Lhota

Stromové zvíře

Některé dnešní tany jsou spíše stromové, jiné se spíš pohybují po zemi. Nalezené úlomky kostí dokládají, že Purgatorius zřejmě lezl po stromech.

„To, že byl stromový, asi opravdu víme z úlomků kostí zadních končetin,“ poznamenává primatolog Stanislav Lhota.

Tana severní

Otázkou podle něj zůstává, zda to byl noční živočich. Jeden druh tany noční je, ostatní nikoliv. Další možnost je aktivita během 24 hodin.

„Žil v době, kdy se tady uvolnil prostor, po dopadu asteroidu, kdy vymřela spousta velkých zvířat. To zvíře bylo velmi početné,“ říká primatolog.

Rychlá expanze

Vyhynutí dinosaurů před téměř 66 miliony let umožnilo Purgatoriovi šířit se ze Severní Ameriky směrem na jih. Právě rychlou expanzi s ním máme společnou.

V relativně krátkém úseku lidé obsadili nejdřív celou Afriku a pak zbytek světa. To se ale stalo až ve čtvrtohorách, mnohem později, než evolučně uspěl náš druhohorní příbuzný.

„Velmi rychle v tom uvolněném prostoru obsadil podstatnou část světa, který měl k dispozici, což byla Severní Amerika. Atlantik už v té době neexistoval,“ dodává Stanislav Lhota.

O čem svědčí nález zubu nejstaršího známého předchůdce primátů a člověka? Proč spolu v Ugandě válčí šimpanzi? Jak veřejnost pomáhá v Singapuru chránit ohrožené hulmany? Debatují primatolog Stanislav Lhota, zoolog Miloš Anděra a student Dalibor Libus. Moderuje Martina Mašková.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu