Zrušení poplatků by snížilo rozpočty televize a rozhlasu pod roky 2005 a 2008, tvrdí výzkumnice
Veřejnoprávní média jsou dostatečně kontrolovaná, zdůraznil ve vysílání Českého rozhlasu Plus předseda Rady České televize Karel Novák. Reagoval tím na některé výroky politiků. Upřesnit informace, které se v debatě o financování médií objevují, si kladla za cíl také studie Maríny Urbánikové z Masarykovy univerzity. S výzkumnicí se setkal premiér Andrej Babiš (ANO). „Připomněl, že vláda je odhodlaná poplatky zrušit. V tomto jsme tedy průnik najít nemohli,“ shrnuje Urbániková.
Radní České televize si schválili usnesení, podle kterého se chtějí sejít osobně s ministrem kultury za Motoristy sobě Otou Klempířem. Předseda rady Karel Novák v ranním vysílání Plusu uvedl, že by rádi při tomto setkání uvedli na pravou míru některá vyjádření politiků o nedostatečných kontrolách médií:
Čtěte také
„Českou televizi kontroluje vnitřní audit, Rada České televize, Dozorčí komise Rady České televize, externí auditor a přibude Nejvyšší kontrolní úřad, jestli bude schválený příslušný ústavní zákon,“ vyjmenovává Novák v ranním vysílání Českého rozhlasu Plus. „Toto bychom si třeba chtěli vyjasnit a objasnit rozdíly mezi televizí veřejné služby a komerčními televizemi,“ dodává.
Novák poukazuje také na rozdíl mezi financováním vlastní výroby a nákupem pořadů u soukromých a veřejnoprávních médií:
„Slyšel jsem, že komerční televize stejný pořad vyrobí za třetinu, ale zajímalo by mě, který pořad to je. A ano, Česká televize má vyšší rozpočet než komerční televize, ale je to jednou jedinou věcí. ČT vytváří zhruba 70 procent vlastního obsahu a 30 procent nakupuje. Jsou to takzvané akvizice. Kdežto u komerčních televizí je ten poměr přesně opačný."
Radní veřejnoprávního média by podle Nováka zajímal ministrův pohled na fungování České televize.
Čtěte také
Budoucnosti financování Českého rozhlasu a televize se věnovala také šestice výzkumníků ze třech českých univerzit. Ve své analýze označují za nejvhodnější stávající financování veřejnoprávních médií přes koncesionářské poplatky.
Se dvěma autorkami studie, Alicí Němcovou Tejkalovou a Marínou Urbánikovou, se setkal premiér Andrej Babiš (ANO). V neděli o tom informoval na svých sociálních sítích. Urbániková z Katedry mediálních studií a žurnalistiky Masarykovy univerzity schůzku popsala v ranním vysílání:
Reagoval premiér na klíčovou myšlenku vaší studie, že změna stávajícího modelu financování médií veřejné služby není nutná a naopak by mohla ohrozit stabilitu financování veřejné služby a ochranu redakční nezávislosti?
V tomto bodě jsme byli rychle hotoví, protože premiér připomenul to, co má koalice ve svém programovém prohlášení a to, co vláda veřejně opakovaně deklaruje – že je skutečně odhodlaná zrušit poplatky s tím, že to na nezávislost médií veřejné služby nebude mít dopad. V tomto bodě jsme příliš průnik najít nemohli.
Čtěte také
O co se tedy premiér zajímal primárně? K čemu jste došli při společné debatě?
Je potřeba říct, že to setkání jsme iniciovali my, spoluautoři studie, na které se podílely tři univerzity. Naše studie měla za cíl identifikovat hlavní modely financování médií veřejné služby v Evropě, zhodnotit jejich fungování v praxi a posoudit jejich přenositelnost do českého prostředí.
Vycházeli jsme z komparací 13 evropských zemí. Zaměřili jsme se nejen na to, jak je ten systém nastavený na papíře, ale oslovili jsme v každé zemi experty a expertky, abychom zjistili, jak ten systém funguje v praxi.
Analýzu jsme vytvořili právě proto, abychom do současné velmi aktuální veřejné debaty přispěli fakty, daty a zkušenostmi z jiných zemí, protože ne každý model je úspěšně přenositelný.
Čtěte také
A jak premiér reagoval na tyto teze?
Hlavní část debaty se nakonec týkala návrhu zákona ministra kultury a jeho rizikových míst a samozřejmě i možnosti, jak tato riziková místa změnit nebo vylepšit.
Dovedete si tedy představit, že by ještě vládní většina byla ochotna v něčem ustoupit ve světle té kritiky, která se ozývá jak tedy z obou veřejnoprávních médií, tak z občanské společnosti?
Na tom setkání a potom i veřejně pan premiér opakovaně deklaroval, že ten návrh zákona je k debatě, bude se o něm diskutovat, projde standardním připomínkovým řízením. Z toho mi vyplývá, že to možné je.
Ještě větší škrty
Jak si vysvětlujete rozdílný pohled na potřebnou míru financování obou veřejnoprávních médií? Protože vládní většina mluví o návratu v poplatcích do roku 2024, ale od roku 2005 v případě České rozhlasu a od roku 2008 u České televize se poplatky nezvyšovaly.
Asi nejpravděpodobnější a nejlogičtější vysvětlení je v tom, že návrat do roku 2024 působí podstatně méně děsivě než návrat do roku 2005 nebo 2008. Od té doby se ale poplatky skutečně nezvyšovaly.
Čtěte také
A ještě bych dodala, že mám za to, že ten škrt bude ještě větší. Protože nejde jen o to, že výnos z poplatků v mezičase ztratil zhruba polovinu své hodnoty, ale zároveň loňská novela spolu s mírným zvýšením poplatků přinesla další omezení reklamy, které nám ale v tom návrhu zákona zůstává.
Výnos z poplatků se má snížit a zároveň v roce 2027 bude končit výjimka týkající se odpočtu DPH. Plus další nárůst o inflaci podle návrhu nového zákona přichází až dva roky po možném přijetí zákona.
To znamená, že rozdíl bude ještě větší. Nepůjdeme jen do roku 2005 nebo 2008, ale z hlediska rozpočtu to bude ještě horší.
Vy jste v té studii navrhovali, že témata, která řeší vládní poslanci, třeba nižší sociální spravedlnost plošných poplatků, se dají řešit dílčími úpravami. Jak by se to dalo podle vás technicky provést? Nerušit poplatky a přistoupit k dílčí normě, která by řešila dopady na některé skupiny obyvatel?
Pracujeme s osmi kritérii, na základě kterých porovnáváme jednotlivé modely a jejich funkčnost. A ten český obstojí velmi dobře z hlediska politické nezávislosti, adekvátnosti, předvídatelnosti anebo transparentnosti.
Slabinou je právě administrativní náročnost a s tím spojené náklady, protože výběr a vymáhání poplatků stojí zhruba 250 milionů korun ročně. Je potřeba říct, že většina těchto nákladů potom jde České poště, která je státním podnikem.
Čtěte také
Určitě je tu možnost bavit se o tom, jak to udělat jinak a jednoduššeji. Například v Portugalsku je poplatek za média veřejné služby součástí faktury za elektřinu. To znamená, že lidé stále přesně vědí, kolik za média veřejné služby platí, ale administrativní proces je zjednodušený.
A co se týká nižší sociální spravedlnosti, ta vyplývá z toho, že poplatek je nastavený plošně. I když tu samozřejmě máme nastavené osvobození určitých skupin, takže bychom se mohli bavit buď o lepším nastavení toho osvobození, případně o snížení sazby. Anebo o přechodu na plošný poplatek za domácnost, tak jak to má například Německo, Rakousko nebo Švýcarsko, protože ten by umožnil snížení výše toho poplatku pro všechny.
Vidíte otevřenost vládní většiny, přinejmenším ze strany premiéra, dál s vámi tyto věci konzultovat?
Já si myslím, že ano. A samozřejmě nejen s námi, ale vzhledem k tomu, že ten návrh zákona projde standardním připomínkovým řízením, tak se k němu určitě budou vyjadřovat mnohé další strany.
Poslechněte si také argumenty poslance Libora Vondráčka (Svobodní, za SPD) v audiu nahoře.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
