Zrno: Trump prodá dohodu s Íránem jako triumf. Bude to návrat k Obamově, kterou sám ostře kritizoval

Matyáš Zrno, šéfredaktor Aktuálně.cz, nepovažuje za realistické, že by Írán svůj jaderný program zcela opustil. Izraelsko-americké bombardování íránských zařízení podle něj může mít navíc paradoxní efekt.

„Po bombardování si v Teheránu uvědomili, že kdyby už teď měli jadernou zbraň, tak je Američané nebombardují – stejně jako nebombardují Kim Čong-una v Severní Koreji. Určitě budou chtít jadernou zbraň,“ přibližuje možnou logiku íránského vedení.

Čtěte také

Kuchyňa: Íránský režim se podařilo oslabit. Kraus: Nic nesvědčí o větší destrukci jaderného programu

Výsledek vojenských úderů přesto hodnotí jako významný, byť s otazníky. „Sklenice může být poloplná, nebo poloprázdná. Když je poloprázdná, tak je to fiasko – režim je u moci, zablokoval Hormuzský průliv, diktuje si podmínky. Ale pokud ji chceme vidět poloplnou, kapacity toho režimu – jaderné, raketové, loďstvo, letectvo – byly zlikvidovány ze značné míry,“ shrnuje šéfredaktor.

Co se týče vyhlídek na novou jadernou dohodu, Zrno očekává, že případná smlouva bude připomínat tu, kterou Donald Trump kdysi sám odmítl.

„Možná bude, ale bude to takový návrat k paradoxně Donaldem Trumpem ostře kritizované dohodě Baracka Obamy: Budete vyvíjet jadernou energii pouze pro mírové účely, inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii to budou kontrolovat a my vám zmírníme, nebo zrušíme sankce,“ vysvětluje.

Čtěte také

Otevření Hormuzu jako Trumpův úspěch? Ukazuje to, že Írán si umí diktovat, usuzuje Kalhousová

Íránský jaderný program podle něj v tuto chvíli nepředstavuje bezprostřední hrozbu. „Není to něco, kvůli čemu by Izrael měl obavu, že za rok poletí raketa s jadernou hlavicí na Tel Aviv. Je to něco, co se opět posouvá, a teď nedokážu říct o kolik, ale určitě o více let,“ odhaduje.

Trumpovu schopnost prezentovat i nejednoznačné výsledky jako triumf Zrno označuje za mimořádnou. „Trump je fascinující živočich, který dokáže prodat všechno jako neuvěřitelný úspěch. Naposled popisoval, jak jejich námořnictvo je zničeno, letectvo je zničeno, první, druhý, třetí ešalon jejich vedení padl. Teď budou kupovat americkou sóju a kukuřici, takže to je úplně perfektní,“ interpretuje prezidentovu rétoriku.

Plán na rekonstrukci Íránu

Součástí americko-íránské dohody má být podle dostupných informací plán na rekonstrukci Íránu v hodnotě 300 miliard dolarů. „To je přesně to, co kritizoval Trump na Obamově dohodě. Říkal: Vy jim ještě dáváte peníze, za které oni vyzbrojí teroristy,“ připomíná šéfredaktor. „Tak teď bude dělat to samé, ale bude to prodávat.“

Čtěte také

Pojar: Írán je od výroby jaderných zbraní dál než v zimě. Mír ale nenastane, dokud nepadne režim,

Podle něj je ovšem iluzorní, že by bylo možné kontrovat, na co peníze půjdou. 

„Když z jednoho prasátka vezmete na potraviny, tak v druhém prasátku vám zbyde víc na zbraně. Samozřejmě to režimu pomůže a bude mít větší prostředky. I kdyby tam byl nějaký kontrolní mechanismus, zbydou Íránu prostředky odjinud na to, aby mohl dělat to, co dělá desítky let, a to je financování Hizballáhu, Hamásu a podobných,“ vysvětluje Zrno.

Formálně přitom nepůjde o americké peníze. „Budou to zmrazená íránská aktiva, která Američané pustí ze svých bank. Trump to bude prodávat tak, že to nebude ani dolar od amerických daňových poplatníků – ale umožní Íránu ty peníze mít,“ upřesňuje šéfredaktor. 

Pozice Izraele 

Íránem budovaný obranný oblouk kolem Izraele byl podle Zrna v posledních měsících výrazně oslaben. „Vezměte si, že před pár lety měl Írán spojence v Sýrii, měl silný Hamás, silný Hizballáh. Teď jeho spojenci v Sýrii padli, Hamás je skoro zničen, Hizballáh je na kolenou,“ vyzdvihuje.

Čtěte také

Matěj Schneider: Trump vs. Netanjahu. Opravdová hádka, nebo jen další divadýlko?

V otázce dalšího postupu Izraele v Libanonu podle něj hraje klíčovou roli americký tlak. „Tady je pěkně vidět, že i nejbližší spojenci můžou mít vlastní zájmy, které se ne vždycky dotýkají,“ uvádí šéfredaktor.

A předpokládá, že Trump bude na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua tlačit, aby konflikt neeskaloval. Nikoli nutně proto, aby Izrael stáhl vojska na hranici, ale aby ustalo střílení. „Trumpovi jde o to, aby se mohl předvést, že je příměří, že se nestřílí, že je klid a ropa teče,“ uzavírá.

Proč Izrael není u jednacího stolu, když klíčovou podmínkou dohody je konec jeho konfliktu s proíránským hnutím Hizballáh v Libanonu? A který z hráčů regionu by mohl mít největší zájem na tom, aby americko-íránský dialog zkrachoval?