Žraloci mají podle vědců raději jazz než klasiku. Pomocí hudby dokážou najít potravu

Žraloci se jako první orientují právě podle zvukových vln a mnoho vědců se oprávněně obává, že hlučnější moře, zvuky motorů a podobně je matou při vyhledávání potravy. Proto se skupinka australských vědců rozhodla otestovat, jak budou reagovat na hudbu. Vyzkoušeli na nich dva žánry, a to jazz a klasickou hudbu.

I když se u žraloků potvrdily velmi silné osobnostní rysy, tedy že co žralok, to do velké míry jedinečná osobnost, tak tady je to hlavně kvůli jejich společné genetice. Žraloci vnímají jiné rozpětí než lidé, vnímají mnohem hlubší tóny a naopak nevnímají zase příliš vysokých tóny. A i když se najdou i výjimky, tak hutnější basová linka je vlastnější spíše jazzu než klasice.

Velké mozky

Žraloci zvuk využívají k hledání jídla, vyhledávání míst i ke komunikaci|foto: Fotobanka Pixabay

Jak říká Radek Šanda z Národního muzea, výzkum spíš než o hudebních preferencích žraloků ukazuje na to, jak rychle jsou tyto paryby schopné se něco naučit a jsou proto obecně chytřejší než většina ostatních ryb.

„Jedná se o vrcholové predátory, kteří musejí mít vyvinuté strategie takovým způsobem, aby byli schopní ulovit kořist. To znamená, musí být trochu chytřejší,“ konstatuje Šanda.

V blízkosti reproduktorů, odkud jim výzkumníci pouštěli jazz, jim dávali i potravu a žraloci si tak tyhle dvě věci velmi rychle spojili. V případě klasické hudby pak byli spíš zmatení.

Výzkum také potvrdil, že jsou žraloci velice dobří ve schopnosti učit se, nejsou jen instinktivní zvířata, a jak uvedla jedna z výzkumnic, mají opravdu velké mozky a jsou očividně mnohem chytřejší, než si většina lidí myslí.

Sluch, čich a elektrické pole

Chraňte psy a žraloky, jezte Číňany, psala německá firma na trička. Rozzlobila velvyslance

• Upravit
• Smazat

Německý prodejce triček na zakázku se potýká s komplikacemi, které mu způsobili dva registrovaní uživatelé jeho webu svou originalitou. Potisk s výzvou „Save a dog, eat a Chinese“ nebo „Save a shark, eat a Chinese“ si ještě před několika dny mohli zákazníci objednat online a hrdě ho pak nosit na prsou. Reakce z čínské strany na sebe nenechala dlouho čekat.

Žraloci zvuk využívají k hledání jídla, vyhledávání míst i ke komunikaci. „Teprve když se přiblíží do určité vzdálenosti, tak můžou zapojit další smysly, třeba čich, kdy vnímají výtečně molekuly krve ve vodě, dokáží vyčenichat kořist, pokud je poraněná. Když se přiblíží ještě blíž, tak zapojí zrak, a když úplně nejblíž, tak zapojí elektroreceptory, to znamená, že vnímají i elektrická pole, která vydávají další organismy,“ přibližuje Šanda.

Sluch tak dokážou zapojit na vzdálenost několika kilometrů, cítí v rámci stovek metrů, zrakem podle průhlednosti vody vidí na desítky metrů. Elektrické pole vnímají na několik centimetrů a hmat a chuť už musí být na dotek.

Oceány se stávají čím dál hlučnějším místem, a to může být samozřejmě velký problém. U ryb může docházet třeba k hormonálním změnám a u žraloků i rejnoků k už zmíněným problémům při lovu.

Hlavním problémem ale samozřejmě zůstává rybolov, který znamená ročně stovky milionů vylovených paryb. Vědci z australské oceánské laboratoře doufají, že tento výzkum odhalí některé schopnosti v učení žraloků a pomůže tak zlepšit jejich jméno ve společnosti. Celosvětová úmrtnost žraloků podle nich musí být rychle snížena, aby se mohla obnovit současná vyčerpaná populace a s nimi i mořské ekosystémy.