Znemožňuje pomalé uznávání zahraničních diplomů cizincům přístup na český trh práce?
Český stát léta deklaruje zájem o pracující a kvalifikované cizince, které si chce ideálně vybírat podle jejich profese a dovedností. To ale znamená, že jejich kvalifikaci musí mít nějak potvrzenou nebo ověřenou – nejlépe úředně. Na jaké problémy narážejí cizinci, kteří sem přicházejí za takovou prací anebo udělali přijímací zkoušky na některou z českých škol? Jak celou věc vidí zodpovědná uznávací oddělení a poradci z řad neziskových organizací?
Irena Josifová přišla do Česka v roce 2012. Doprovází tu svého manžela, který tu dostal práci, a stará se o dvě dcery. Jako vystudovaná právnička měla v rodné Makedonii dobré zaměstnání jako vedoucí oddělení pro vydávání pracovních povolení ve Státní agentuře zaměstnanosti. Jenže v Česku její vzdělání ani Karlova, ani Masarykova univerzita neuznaly s poukazem na to, že nestudovala jisté úzce specializované obory. Ani nemohla - za dob jejích studií se totiž nevyučovaly.
Po 8 měsících ale přišel obrat k dobrému: ministerstvo školství uznalo paní Ireně odvolání a její vzdělání z Makedonie považuje za rovnocenné s tím českým. Její příběh má tedy šťastný konec. Co by to ale pro ni a její rodinu znamenalo, kdyby nemohla pracovat ve svém oboru?
„Nebylo to příjemné. Musela bych si hledat práci mimo obor, měla jsem pozastavený kariérní postup a…rok a půl jsem nevydělávala,“ říká Irena Josifová.
Čekejte, nostrifikuji…
Měsíce až roky čekání, jestli vaše vzdělání bude uznáno: není výjimkou, že nostrifikační proces se může táhnout až 7 nebo 8 měsíců. Čas jsou samozřejmě peníze a také ušlé příležitosti, drolení důvěry v české krajské úřady, veřejné vysoké školy a státní správu, následný odchod z Česka a uplatnění talentu daného cizince raději někde v zahraničí. Zejména pokud se jedná o mladé lidi, kteří nemají důvod čekat, když svět jim nabízí tolik možností.
Andreas Anonopoulos, rektor University of New York v Praze připomíná, že Evropa, potažmo celý svět si v současnosti studenty, hlavně ty talentované intenzivně namlouvá. A to nejen proto, že většinou v dané zemi platí školné a roztáčejí kola ekonomiky. Získávají k zemi vztah, který mohou později zúročit při svém dalším podnikání a působení. A byrokratické překážky vřelým vztahům příliš nenahrávají.
Rovnocennost především
Vysokoškolské diplomy uznávají v Česku veřejné vysoké školy, a to bez ohledu na to, zda žadatel chce v Česku pracovat, podnikat, nebo pokračovat ve studiu na univerzitě. Víc jak 1000 žadatelů ročně o tuto nostrifikaci žádá na Univerzitě Karlově.
Žadatelé, kteří chtějí uznat základní, střední, nebo vyšší odborné vzdělání, žádají na krajských úřadech. Pokud neuspějí s touto žádostí o tzv. nostrifikaci, mohou se ještě odvolat na ministerstvo školství: to za uplynulý rok evidovalo víc jak 500 odvolání, přičemž toto číslo podle vyjádření ministerské úřednice roste.
Eva Šarapatková, vedoucí oddělení uznávání zahraničního vysokoškolského vzdělávání z rektorátu Univerzity Karlovy uvedla na konferenci k nostrifikacím, kterou zorganizovalo Multikulturní centrum Praha, že jen zhruba v 10 procentech případů žadatelé žádají o nostrifikaci diplomů kvůli svému dalšímu studiu na české univerzitě.
Univerzita musí podle zákona porovnávat, zda je zahraniční studium rovnocenné s tím jejím: tzn. například rozsahem studia a profilem předmětu, případně výstupy, které studium přináší. Nostrifikace tedy nevypovídá ani tolik o znalostech žadatele, jako o formální rovnocennosti jeho vzdělání s tím českým. To může být problém například u rodilých mluvčích, kteří v Česku chtějí pracovat jako lektoři angličtiny. Formálně mohou mít vysokoškolské vzdělání, rozsah studia však nemusí odpovídat požadavkům, které na lektory a pedagogy klade český systém.
Nostrifikace – ochrana domácího pracovního trhu, nebo zbytečná administrativa?
Nabízí se i otázka, zda potenciální zaměstnavatelé potřebují vidět zahraniční diplom s českým razítkem, nebo si dokážou uchazeče o zaměstnání přezkoušet jinak. Anna Pokorná z Multikulturního centra Praha se domnívá, že jsou de facto jen administrativním úkonem, který se v mnoha případech stává byrokratickou překážkou. Na téma nostrifikací prováděla výzkum, jehož výstupem je mimo jiné nový internetový portál (nostrifikace.mkc.cz) s informacemi o uznávání zahraničního vzdělání.
K čemu přesně tedy slouží nostrifikace? Ve zvláštních případech mohou vyloučit, nebo potvrdit pochyby o pravosti zahraničního diplomu, nebo pomocí předepsaných ověřovacích zkoušek vyrovnat rozdíly například v délce vzdělání. Pro výkon živnosti nebo povolání ale zřejmě nejsou nezbytné, jak se shodli účastníci konference – zástupci škol, státní správy, neziskových organizací, potenciální zaměstnavatelé i samotní cizinci. Úroveň pracovního trhu lze ochránit i pomocí jiných nástrojů, například důkladných vstupních pohovorů nebo atestačních zkoušek. A hlavně ověřování nemusí trvat tak dlouho, potvrdili zástupci ministerstva školství a ministerstva práce a sociálních věcí.
Jejich názory a další úhly na problematiku, včetně názorů Hany Markové z o.p.s. Meta – příležitost pro mladé migranty, která cizincům s nostrifikacemi pomáhá od roku 2007, si můžete poslechnout ve zvukové části pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
