Znehodnocuje digitalizace původní české filmy?

„Kolem digitálního restaurování filmů není už nic nejasného. Naprosto nic. Náš Národní filmový archiv má historickou příležitost dát nástroj digitální techniky plně do služeb zachování původní kvality českých filmů,“ říká Jaromír Šofr, kameraman, profesor na FAMU a držitel Českého lva, člen Českého filmového a televizního svazu.

Šofr společně s dalšími nespokojenými filmaři nesouhlasí především se způsobem, jakým se digitalizují některé klasické české filmy, například Adéla ještě nevečeřela.

Vylepšovat nebo ne?

„Postupujeme tak, jak to přísluší archívům. Jako paměťová instituce se musíme starat o to, aby se filmy dostávaly zpátky do kulturního oběhu a byly dostupné dnešním divákům, tudíž je musíme digitalizovat,“ odpovídá ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant.

Michal Bregant |foto: Adam Kebrt

Proti samotné digitalizaci Šofr výhrady nemá, problém je se zachováním autenticity původní podoby filmu.

„Ostře sledované vlaky jsou zrestaurovány v naprosto mimořádné kvalitě, protože tam byla účast expertů,“ říká Šofr a dodává: „My nejsme podvodníci a nechceme, aby došlo k zásadním změnám, kterým by se dalo říct vylepšování. K tomu nikdy nedojde.“ Šofr vyzdvihuje potřebu účasti původních autorů při digitalizaci a expertů, kterou údajně Národní filmový archiv odmítl.

„Máme kvalifikované archiváře, restaurátory a historiky, kteří především provádějí historický průzkum, abychom o tom filmu věděli maximum. Experti tam samozřejmě jsou. Není pravda, že autoři nemají přístup,“ uzavírá pro Český rozhlas Plus Michael Bregant, ředitel Národního filmového archivu.

Film Adéla ještě nevečeřela se vrátil do distribuce v listopadu 2015. Podle Asociace z něj restaurátoři udělali zcela jiný film s odlišným obrazovým řešením, než jaký autoři původně vytvořili.