Známka může žáky brzdit. Slovní hodnocení ukazuje i jejich silné stránky, vysvětluje Zatloukal
Na základních a středních školách v Česku se ve čtvrtek rozdávají vysvědčení pro děti z prvních tříd. Mnohdy půjde o slovní hodnocení. To můžou učitelé používat už od loňska oficiálně. „Dobré slovní hodnocení je takové, ze kterého žák a jeho rodiče poznají, co se mu dařilo, v čem má potenciál se rozvíjet dál a jak se posunovat dál. To známka postihnout neumí,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus Tomáš Zatloukal, ústřední školní inspektor.
Slovní hodnocení znamená, že žák je hodnocen individuálně – jeho osobnost, jeho pokrok. Jak může vypadat, aby bylo dobré?
Dobré slovní hodnocení je takové, ze kterého žák a jeho rodiče poznají, co se mu dařilo, v čem se mu dařilo, v čem naopak má velký potenciál se rozvíjet dál a jak se posunovat dál. Získá komplexní informaci nejen o tom, jaké má v konkrétním předmětu znalosti a dovednosti, ale také jaké má kompetence.
Čtěte také
To znamená, že umí třeba při řešení problémů dobře spolupracovat, umí dobře komunikovat, umí své výsledky dobře prezentovat. To známka postihnout neumí a v tom je naopak významný potenciál slovního hodnocení.
Nakolik můžou být pedagogové v textu osobní? Mají sice kritéria, co mají hodnotit, jak by to slovní hodnocení mělo vypadat, ale mají prostor pro něco osobního?
Prostor je v průběhu toho hodnocení, v průběhu toho vzdělávání. Slovní hodnocení je završení relativně dlouhého a komplexního procesu, kdy učitel průběžně předává žákům informace o tom, jak jejich vzdělávání probíhá, a završí ho právě slovním hodnocením. K osobnímu hodnocení je příležitost v průběhu celého období jednoho pololetí nebo celého školního roku.
Jak se osobní hodnocení z vašeho pohledu ujalo?
Postupně se do škol prosazuje, zejména na prvním stupni základních škol. Je zajímavé, že po covidovém období, kdy proběhla distanční výuka, tak se jednak proměnilo hodnocení, které bylo způsobeno online vzděláváním, a pak přibližně deset procent škol deklarovalo, že si chce přenést toto hodnocení i do běžné výuky.
Čtěte také
Z našich dat vyplývá, že se to úplně nestalo. Těch důvodů je více, ale významným faktorem je to tradiční vnímání známek a významy ze strany rodičů.
Znamená z pohledu rodičů známka ještě něco?
Známce rozumí, protože rodiče byli konfrontováni pouze se známkou. Ale když se na to teď díváme a můžeme vyhodnocovat zkušenosti škol, které slovní hodnocení používají, tak je známka komplikující. Může brzdit žáky v tom, v čem jsou dobří.
Teď je tématem přijímací řízení a přihlášky na střední školy. Střední školy mají jedno kritérium, třeba průměr známek na základní škole. A když někdo nemá jedničku, tak se bude soustředit na to, v čem zaostává nebo ve kterých předmětech jedničku nemá a ten čas bude investovat do předmětů, které ho třeba příliš nemotivují, o které nemá úplně příliš zájem, ve kterých němá nadání nebo talent. A tento čas investuje na úkor toho, že by se rozvíjel v oblastech, ve kterých je dobrý.
Čtěte také
A to právě může být jedním z důvodů, proč se nám úplně nedaří rozvíjet talentované nadané žáky, protože známky jsou pro ně zásadní.
Letos probíhají zápisy do základních škol dříve, než bylo zvykem, a dochází k postupnému omezování odkladů nebo přípravných tříd. Myslím, že tady je důležité to nastavení slovního hodnocení, viďte?
Určitě ano. To je jedno z doprovodných opatření, které by mělo posílit adaptaci žáků při přechodu z předškolního do základního vzdělávání. Právě proto, že se nebude do třetího ročníku známkovat. Ale to neznamená, že se nebude hodnotit. Naopak to hodnocení bude a možná bude komplexnější a možná i pro žáky přínosnější.
Jak často se stává, že děti jsou soutěživé, že se chtějí porovnávat i třeba v tom slovním hodnocení? Jak s tím má pracovat pedagog?
Může s tím pracovat velmi efektivně, protože může vyhodnocovat posun nikoliv jako absolutní hodnotu, ale v tom, jak a kdo se v určitých oblastech zlepšil, jak výrazně se zlepšil.
To, že mezi dětmi je rozdíl a každý má svůj vzdělávací potenciál na jiné úrovni, je zřejmé. Ale důležité je, jaká je jeho snaha, jaká je jeho motivace, jak a v čem se konkrétně posunuje. To může být to, v čem se mohou efektivně srovnávat.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.


