Zmizí unikátní kamerunský les Bimbia-Bonadikombo?

9. únor 2018
Kamerun - O.N.

Kamerunské lesy představují jedinečný ekosystém. Čeští vědci se svými místními kolegy pomáhají zkoumat a chránit místní komunitní les Bimbia Bonadikombo. Jde o unikátní oblast s ohromující biodiverzitou. Přesto ale v lese dochází k ilegální těžbě dřeva, a z původně nedotčené lokality zbylo jen pár hektarů, zatímco zbytek pohltily plantáže s palmami a banánovníky.

„Jsou zde ohromné stromy, až čtyřicetimetrové s obrovskými kořenovými systémy a kmeny, které už na Mount Camerunu nejsou,“ upozornil v rozhovoru pro Magazín Leonardo entomolog Robert Tropek a vedoucí české výzkumné expedice.

Tyto tzv. litorální lesy mají unikátní mikroklima a velmi úrodnou půdu. „Díky tomu je druhové složení v lese úplně jiné než v klasickém nížinném lese. I když jsme jen na malém zbytku lesa, tak třeba motýlů jsme tu zjistili přes dvěstě druhů, což je dvakrát tolik než v České republice.“

Celý les má přibližně 3600 hektarů, ale jen asi jedna desetina je ponechána jako bezzásahová. „Les sponzoruje Světová banka. Má jít o kompromis mezi využíváním lesa člověkem a jeho ochranou. Bohužel se to ale nedaří, jak ukazuje zvuk motorových pil, které je zde vlastně non-stop slyšet.“

„Jsme přesvědčeni, že v těžbě dřeva v bezzásahové zóně jsou namočeni lidé z managementu komunitního lesa. Prostě o tom musí vědět... Pokud se okamžitě nezasáhne, tak je les víceméně ztracený. Pokud se zasáhne, i tak obnova potrvá mnoho desetiletí,“ vysvětlil Tropek.

Jde o selhání místní komunity i státu Kamerun, popisuje situaci místní vědec

V boji o záchranu lesa se spojili čeští vědci s děkanem Přírodovědecké fakulty Univerzity v Buea Erikem Fokkamem, který Tropkova slova potvrdil. „Už čtyři roky sledujeme míru poškození, a ukazuje se, že pokud se něco nezačne okamžitě dělat, během dvou, tří let les zmizí.“


Vědci doufají, že se podaří rozšířit oblast chráněné přírody i na litorální les. „Blízká poloha národního parku Mount Cameroon nám dává naději, že by se les mohl stát součástí národního parku. To nám dává motivaci tlačit na to, aby se tak stalo.“

Litorální les není ale jen kácen kvůli těžbě dřeva, ale je měněn i na zemědělskou půdu, což znamená, že už nepůjde zpět obnovit. „I když existuje plán, který přesně ukládá podmínky pro hospodaření, je naprosto ignorován částí podílníků lesa. Bohužel nedošlo ke kontrole od regulátora, což je stát Kamerun.“

Proto vědci doufají, že jim podaří přesvědčit například neziskové organizace, aby se k nim přidaly. „Jsou tu také agentury jako německá GIZ, kde doufáme, že se nám podaří vzít je na návštěvu zbytků litorálního lesa.“

„Je selháním místní komunity, že není schopna dodržovat podmínky o ochraně lesa, se kterými souhlasila. A je to také selhání dozorčího orgánu, že dodržování podmínek nekontroluje,“ shrnul současnou neutěšenou situaci v kamerunském lese Erik Fokkam.

  • Věda
  • Kamerun
  • ochrana přírody
  • deštné pralesy