Změny v zemské dráze vyvolávají vymírání druhů

Savčí druhy přežívají na naší planetě v průměru 2,5 milionu roků. Proč právě tolik a proč ne více, nebo méně? To je jedna z velkých záhad evoluce pozemského života. Mezinárodní tým vědců vedený nizozemským geologem Janem van Damem z univerzity v Utrechtu se pokusil tento oříšek rozlousknout. Prozkoumal rozsáhlou sbírku zubů pravěkých hlodavců, kterou dávali dohromady španělští paleontologové plných 40 let. Sbírka má 80.000 položek a skýtá svědectví o hlodavcích z dob před 24,5 až 2,5 miliony roků.

Van Damův tým si s pomocí nepřeberného množství zubů vytvořil ucelenou představu o tom, kdy který hlodavec žil. Z dat vysvítá existence dvou různě dlouhých cyklů opakovaného vymírání. Jednou za 2,5 milionu roků postihlo hlodavce menší vymírání a k tomu každý milion roků i jedno větší. Frekvence těchto změn se kryje se změnami dráhy, po níž Země obíhá kolem Slunce, s výkyvy zemské osy a s cyklem změn v aktivitě Slunce. Výslednicí těchto proměn jsou tzv. Milankovičovy cykly, jež mají významný vliv na pozemské klima. A právě změny klimatu zřejmě stojí v pozadí opakovaného vymírání savců.

Jedno velké vymírání hlodavců se odehrálo na území dnešního Španělska před 14 miliony roků. V té době se dráha Země okolo Slunce mnohem více podoba kruhu než dnes. To s sebou přineslo setření rozdílů mezi jednotlivými ročními obdobími. V létě vládlo ve vyšších zeměpisných šířkách podstatně chladnější počasí, a to španělským hlodavcům nesvědčilo. Na adresu van Damovy studie, zveřejněné v prestižním vědeckém týdeníku Nature, zazněly nejen pochvaly, ale i vážné výhrady. Americký paleontolog Donald Prothero například upozorňuje, že van Dam zachytil jen vymírání hlodavců. Platí však totéž i pro velké druhy savců? Protherův kolega Anthony Barnosky zase poukazuje na fakt, že van Dam prokázal cyklické vymírání savců jen na území dnešního Španělska. Pokud má van Dam pravdu, měl by být efekt Milankovičových cyklů globální.

"Jenže co když se pozorovaná vymírání odehrávala jen ve Španělsku a míjela například savce žijící na území dnešního Utahu?" ptá se Barnosky v komentáři pro časopis Nature.